Ženy pro měny (Wuwejův zápisník)

Dokument "Ženy pro měny" už podle upoutávek sliboval zajímavou podívanou a rozhodně nezklamal. Nedíval jsem se, zíral jsem. Bez jakýchkoliv příkras jsme mohli vidět jak strůjce obrazu ženy v médiích (notně zkresleného, spíše parodovaného obrazu, už jsem se nad tím zamýšlel v článku Blesk pro ženy), tak jejich oběti. Dá-li se za oběť označit někdo, kdo se ničí sám a dobrovolně.

Za skupinu obrazotvůrců zde bylo nakladatelství Stratosféra, pod jehož křídly vychází většina ženských časopisů. Rozhovory se šéfredaktorkami, redaktorkami nebo fotografem poněkud nastínily byznys a peníze, které za tím jsou. Za časopisy se ročně utratí miliarda korun, za inzerovanou kosmetiku mnohem více (jestli si dobře pamatuju, tak asi 7). A pak přišly ty nejzajímavější typy:

postarší žena, snažící se zhubnout, natočená nad hromadou obalů od všech zaručených prostředků na hubnutí
studentka VŠE, ukazující svou koupelnu obloženou kosmetikou, nebo předvádějící pro ni nejzajímavější obchody a způsob nakupování
jiná postarší, nakrátko ostříhaná a odbarvená údernice, která si chce nechat zvětšit a přizvednout prsa
mladičká studentka, absolvující konkurs na modelku pro nové tisíciletí
a jako kontrast členky anarchofeministické skupiny

Největší údiv jsem zažíval když ta hubnoucí, na otázku proč vlastně chce zhubnout, poněkud nejistě uzavřela, že kvůli oblečení do kterého se nevejde; když studentka předváděla jak si bělí zuby; když si redaktorky ukazovaly nové krémy proti vráskám, krabička za 7200,-; při záběrech z chirurgické operace, nespokojené pacientce a jejím plánování třetího zákroku; když budoucí modelce dáma z konkurzu říkala, že volně cit. "nechci abyste nejedla, ale ty míry by chtělo posunout" (holka vysoká, vychrtlá, v pase 62,5 cm, boky 94,5 cm).

Extrém na extrém. Ve vzduchu visí nevyřčená otázka - kde jsou normální, vyrovnané ženy? Pokud pořad budou opakovat (budou, 20.9.2005, ČT2, 1:25), vřele doporučuji. Další čtení o filmu: časopis Protein, feminismus.cz, Reflex, Babinet, Česko Slovenská Filmová Databáze (názory diváků).

P.S. Dokument na mě silně zapůsobil. V noci se mi zdálo, jak mi prodavačka v knihkupectví, podobná oné studentce VŠE, bez vyzvání vykládá, že lehce pomuchlané triko a ponožky v sandálech jsou strašně tragická věc a že jsem naprosto mimo... což mě rozzuřilo až k probuzení :).

Ženy pro měny

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv