Jestli si dobře vzpomínám, tip na tuto knihu jsem získal v komentářích u La Petite Mort. Mělo to být mnohem lepší pojetí, než zavedené „muž z Marsu a žena z Venuše“ nebo „muž lovec a žena sběračka“. To mě pochopitelně zaujalo, protože i tato zjednodušení – ač bezesporu drastická – považuji za užitečná. Co tedy Chapman píše tak zvláštního?
Na základě své mnohaleté praxe manželského poradce identifikoval příčinu krachu mnoha manželství. Všiml si opakujících se stížností a příběhů partnerské krize a dokázal abstrahovat důvody. Říká, že každý má určitou citovou nádrž, která se buď průběžně doplňuje a člověk je ve vztahu šťastný a spokojený, nebo se jen vyčerpává a když se vyprázdní, je konec blízko. A co je nejdůležitější, všiml si, že existuje několik způsobů jak projevovat lásku a jedině takový, který partner očekává, dokáže citovou nádrž doplňovat.
Důvody, proč používáme a očekáváme ten který způsob, vidí Chapman v prostředí, v jakém člověk vyrůstal. K manželským problémům často vede to, že zatímco ve fázi namlouvání a zamilovanosti mohl partner bezděčně dělat očekávané skutky, projevovat lásku tím správným způsobem, po svatbě se vrací ke způsobu svému, ke svému jazyku lásky.
A tím mohou být:
Zvlášť patrné je to u dětí:
„Bobbymu je šest. Když jeho otec přijde domů, skočí mu do klína, natáhne se a začne mu cuchat vlasy. Co mu tím dává najevo? 'Chci, aby ses mě dotýkal.' Dotýká se svého otce, protože chce, aby se otec dotýkal jeho. Primárním jazykem Bobba bude velmi pravděpodobně fyzický kontakt. (...)
O šedesát sekund později je Patrik zpět u svého otce a místo toho, aby cokoliv říkal, mu skočí přímo doprostřed papírů a začne se smát. Jeho otec na to zareaguje, 'Patriku, co to děláš?'
Patrik říká, 'Chtěl bych, abys šel se mnou do mého pokoje, tati. Chci ti ukázat, co jsem vyrobil'.
Co Patrik vyžaduje? Pozornost. Chce, aby se na něj otec, bez rozptylování čímkoliv jiným plně soustředil a nepřestane, dokud toho nedosáhne, i kdyby kvůli tomu musel udělat výstup.
Pokud vaše dítě často vyrábí dárky, balí je a předává vám je se vzrušením v očích, bude jeho nebo jejím primárním jazykem lásky pravděpodobně přijímání darů. Dává je vám, protože by je sám chtěl přijímat. Jestli jste si všimli, že se váš syn nebo dcera vždycky snaží pomáhat svému mladšímu bratrovi nebo sestře, pravděpodobně to znamená, že jeho nebo jejím primárním jazykem jsou skutky služby. Jestliže vám on nebo ona často říká, jak vám to sluší a jaká jste hodná maminka nebo tatínek a jak dobře jste to nebo ono udělali, naznačuje to, že jeho nebo jejím primárním jazykem budou slova ujištění.“ (Str. 129)
Kniha nabízí podrobný popis jednotlivých způsobů, stručný návod, jak identifikovat jazyk lásky, mluví o potřebě proměnit se a na vztahu pracovat. Vše je podepřeno spoustou příběhů z autorovy praxe.
Neumím posoudit jak moc je kniha praktická či užitečná, ale laickým pohledem to dává smysl, způsobů jak lásku projevovat je určitě více a každému bude vyhovovat něco jiného. Názvosloví je trošku divné, „citová nádrž“ mi přijde příliš technická, „skutky služby“ zase jako vzletný kýč, ale na tom také moc nezáleží, důležité je, zda to funguje.
Osobní dovětek o nalezení Krista mohl autor vynechat, jednak je jeho víra poznat ze stylu textu, jednak to do psychologické příručky příliš nepatří.
Jinak ale nejspíš měla Malá smrt pravdu – pojetí je opravdu lepší a méně stereotypní.
nakladatelství Návrat domů, Praha 2010, ISBN 978-80-7255-216-0, cena 195 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.