Po letech pročítání a studování všemožných směrů duchovna si víc a víc uvědomuji, že spiritualita musí být žitá, každodenní, a že má být mnohem bližší přítomné existenci než jakémukoliv transcendentu.
Že osvícení, hledané buddhismem, zejména zenovým, je celistvost v přítomnosti a bez ulpívání. A že ta popisovaná celistvost se dá popsat zcela bez buddhistického pozadí, ba dokonce bez pozadí spirituálního.
Jako to udělal Robert Glover v knize Rádce pravého muže na straně 27:
„Celistvost znamená schopnost přijmout všechny aspekty sebe sama. Celistvý muž je schopen přijmout všechno, co z něho jedinečným způsobem dělá muže: svou sílu, asertivitu, odvahu a vnitřní nadšení, stejně jako své nedostatky, chyby a temné stránky.“
„Celistvý muž má mnoho následujících rysů:
- Má velké porozumění pro sebe sama. Má se rád takový, jaký je.
- Přebírá zodpovědnost za naplnění svých potřeb.
- Se svou maskulinitou a sexualitou žije v souladu.
- Je čestný. Dělá, co je správné, a ne to, co se očekává.
- Je to vůdce. Je rozhodnutý postarat se a ochránit ty, o které pečuje.
- Co se týče jeho pocitů, je přímočarý a umí je vyjádřit.
- Umí být pečující a dává bez toho, aby přebíral veškerou péči nebo všechno řešil.
- Ví, jak stanovit hranice, a nebojí se poprat s jakýmkoli konfliktem.“
„Celistvý muž neusiluje o to být dokonalý, nevyžaduje uznání ostatních. Místo toho se přijímá takový, jaký je, bez příkras. Celistvý muž přijímá fakt, že je dokonale nedokonalý.“
Pánové, pracujete na tom, abyste byli celistvými?
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.