Základní nedostatek této knihy je v pojmenování. Vždyť se na to podívejte, jedním vrzem ponižuje obě pohlaví. Ženy, neboť je nazývá potvorami, i muže, protože vybírat si a milovat potvory nesvědčí o zdravém rozumu. Jistě, hned v úvodu autorka předefinuje význam slova potvora, jenže v úvodu by už mohlo být pozdě - já bych si knihu také nepořídil, nebýt požádán o recenzi ze svého pohledu.
Měnit význam zavedeného slova není vůbec rozumné. Co tedy znamená "potvora" podle Sherry Argovové? „Žena, o níž v této knížce píšu, je milá, ovšem zná svou hodnotu a opírá se o vnitřní sílu. Nevzdává se, nehoní se za mužem svých snů, aby před ním padla na kolena a prosila ho, aby ji měl rád. Dokáže se zastat sebe samé a ví, kým je.
Ví co chce, ale odmítá dělat kompromisy, jen aby tohoto cíle dosáhla. Ovšem v žádném případě neztrácí svoji ženskost. Je jako Ocelové magnolie - krásná napohled a skálopevná uvnitř.“ (str. 9)
Druhý velký nedostatek vidím v interpretaci zjištěných údajů. Muži opravdu chtějí takovou "potvoru", ale chtějí ji, protože je pro ně výzvou? Nemyslím si to, žena není soutěžní disciplína. Muži přece chtějí rovnocennou bytost, partnerku, se kterou mohou žít a něco budovat, ne "hodnou holku" jejímž smyslem života se stanou oni sami (té si nemohou vážit), ale ani skutečnou potvoru, která je bude trápit (pak si nemohou vážit ani sebe).
Stejně tak nikdo nechce ženu jako hračku, ani vzdáleně... „Teď nám jde o to, po čem muž touží. A kořeny jeho tužeb se rodí již v dětství. Když dostal dárek, o nějž nestál, hrál si s ním tak pět minut. Hračku, která si získala jeho největší pozornost a zálibu, si musel koupit sám z našetřených peněz. A musel si na ni i nějakou tu dobu počkat, než peníze naspořil. Ráno startoval z postele, jen aby si s ní už mohl hrát. Večer ji uklízel jako poslední. A vždycky si na ni bude pamatovat, protože si ji musel vydobýt.“ (str. 29)
A ve vztazích už vůbec nejde o to, aby jeden byl závislý na druhém, ať je to hodná holka na muži, nebo muž na potvoře. To je jen naruby obrácená karikatura partnerství: „Vzhledem k tomu, že ona se nebojí, paradoxně dochází k tomu, že se partner začne bát toho, že by ji mohl ztratit. Ona se netváří, že by ho šíleně potřebovala, tak on spíš začne potřebovat ji. Ona na něm nevisí, proto on začne viset na ní. Člověk, který je závislý na výsledku vztahu, automaticky začne být angažovanější.“ (str. 32)
Postupně se ovšem ukazuje, že autorka ví, jak je to skutečně: „Kvalitní (Ehm..., pozn. Wu) muž potřebuje a vyžaduje vnitřně silnou ženu. Chce mít vedle sebe partnerku, jíž si bude moci vážit. Vyžaduje partnerku sobě rovnou, nikoli ochotné koště, které dobře mete. Ani nemusí být nové. Nepotřebuje ženu, která by se orientovala výhradně na kariéru, i on chce rodinu a ženu, jež se bude starat o jejich děti. I tím žena přispívá, a to hodně. Jinými slovy si přeje ženu, která do vztahu investuje a dokáže a chce ve vztahu stát pevně na obou nohou.“ (str. 190), takže to, co kritizuji výše, je možná jen ironie, kterou jsem nepoznal.
To by byly nedostatky a teď klady - je jich hodně. Nejpřínosnější jsou krátká vyprávění o kamarádkách a jejich řešeních nenadálých situací, ale i většina ze "Sherryiných zákonů přitažlivosti" stojí za prostudování. Namátkou:
Kniha velmi dobře popisuje, co dělat a co nedělat, a poměrně špatně proč to (ne)dělat. Pro život naštěstí nejsou výklady tak důležité jako činnosti. Sečteno a podtrženo: ač s výhradami, lze doporučit.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.