Wuwejův zápisník

Ladislav Čech: Angličtina pro lamy 3

Fri, 12 Jun 2026 23:00:00 +0200

Tak, do třetice všeho dob… , no, zkrátka, třetí a poslední kniha ze série. Bohužel ani v ní autor neupustil od svého způsobu ozvláštnění, a tak jsem si to opět neužíval. Zato upustil od číslování kapitol, tentokrát jim zůstává jen samotné jméno. Ze kterého samozřejmě není poznat, o čem kapitola je, takže pokud se k něčemu chcete vrátit, musíte listovat. Nebo mít záložku ve čtečce.

Tematicky je to všehochuť, něco je souhrnné opakování (třeba minulé časy nebo kompletní přehled všech časů), něco ponoření se do hloubky.

(...)

Obsidian mimo flatpak

Thu, 11 Jun 2026 23:50:00 +0200

S flatpakem jsem vážně rozpolcený.

Na jednu stranu se mi líbí, na stranu druhou je to všechno komplikované, konfigurace aplikací utopené až k nenalezení, práce se soubory mimo sandbox příšerná – nutnost nastavovat nějaké sběrnice, a stejně pak nevidí to, co používám. U VS code jsem prostě nedokázal vytvořit .venv v takovém pythonu, aby fungoval při zavolání ze systému (a naopak).

(...)

Jiří Kalousek, Jiří Lapáček: Otazníky detektiva Štiky

Wed, 10 Jun 2026 23:10:00 +0200

Otazníky detektiva Štiky vycházely v časopise Ohníček dlouhých patnáct let, v letech 1971-1986. Tam jsem je také vídal, a ačkoliv mi to přišlo ohromně zajímavé, vyluštit jsem je dokázal jen málokdy. Ale ten pocit z pátrání a přemýšlení mi v hlavě zůstal, a z nostalgie i zvědavosti, jak mi to půjde teď, jsem si pořídil souborné vydání.

(...)

Medlar Lucan, Durian Gray: Dekadentní zahrada

Tue, 9 Jun 2026 22:53:00 +0200

Tuhle knihu mám v zásobníku také pěkných pár (desítek) let. Objevil jsem ji kdysi v Levných knihách (čest jejich památce), přišla mi podvratně zajímavá, ale chuť ke čtení jsem nenašel, to až teď, po zdolání bible dekadentů, Huysmansova Naruby. Chtěl jsem ještě ve světě bizarní estetiky zůstat.

Dekadentní zahrada v úvodu popisuje počátek celého příběhu, nebo spíše studie. Autoři, Medlar Lucan a Durian Gray, bývali vlastníci neslavně známé edinburkské restaurace U dekadenta, po jejím zavření se však po nich slehla zem. Jen občas kusé zprávy hovořily o jejich spatření na exotických místech světa. Nakonec ale našli pohostinství na Montcullenu, venkovském sídle paní Conchity Gordonové, která navíc v té době uvažovala o úpravě značně zanedbaných pozemků v okolí sídla a o návrh zahrad požádala právě své dva hosty. Ti se do úkolu vrhli s neobyčejným nadšením, hodiny, dny a měsíce trávili v knihovnách, vrtali se v bohatém kompostu hortikultury. Velmi je zaujala osobnost Bernarda Palissyho, francouzského protestanta, který chtěl všemi prostředky bojovat proti zpustlosti, a jeden z jeho plánů byla zahrada věnovaná jen oslavě moudrosti.

(...)

Kresba Kolombína

Mon, 8 Jun 2026 20:18:00 +0200

(červenec 2025, A4)

(...)

Betty MacDonaldová: Morová rána

Sun, 7 Jun 2026 18:28:00 +0200

V živelné, radostné a zdravím kypící rodině byla Betty tak trochu černou ovcí, zejména v posledních letech. Jako by ztrácela zdraví, opakovaly se jí chřipky, bolela záda, držel se jí kašel a po každé nemoci byla vychrtlejší. Vstávala malátná, odpoledne už byla k smrti vyčerpaná.

Vím, že to zní, jako bych kromě mnoha příznaků tuberkulózy také oplývala příznaky zpožděného duševního vývoje. Nikoliv. Žila jsem prostě v hluboké víře ve své pevné zdraví a domnívala jsem se, že tak jako mně je všem pracujícím.
(...)

Marina Linares: Antoni Gaudí

Fri, 5 Jun 2026 20:28:00 +0200

Nevím proč jsem si myslel, že Gaudí nebyl architekt – možná kvůli pohádkovosti jeho návrhů. Přitom je to absurdní myšlenka, nearchitekt by rozhodně nemohl stavět domy, o katedrále nemluvě. Architekturu studoval v Barceloně od roku 1869 do 1874 a ve studiích dále pokračoval na místní Escola Provincial d'Arquitectura. (Str. 8)

Byl ale mimořádně originální a v době, která směřovala k hranatým tvarům a sériové výrobě, vytvářel návrhy podle přírodních vzorů. První samostatnou zakázku získal v roce 1883, kdy si u něm Manuel Vincens, majitel továrny na výrobu cihel a dlaždic, objednal stavbu obytného domu. Už ten je mimořádný; balkony, arkýře, věžičky, bohatě zdobené fasády (pochopitelně z dlaždic) vyvolávají dojem malého paláce.

(...)

Fabula aneb Jak píšu o knihách v době AI

Wed, 3 Jun 2026 19:23:00 +0200

Od roku 2014 a článku Jak píšu o knihách se toho v principu moc nezměnilo, jen podpůrné prostředky mám o dost vychytanější. Doporučuji tedy nejdřív mrknout na něj a pak se vrátit sem. Tady se soustředím hlavně na rozdíly a novinky.

Například už si nezakládám útržky, ale používám úzké lepíky. To vám byl objev! Nevypadávají, neztrácejí se… Akorát je tam nesmíte nechat a knihu založit, po pár letech už moc dobře sundat nejdou. Nesvědčí jim ani lesklý křídový papír, na něm rády nechávají stopu. Tomu se dá předejít tím, že je nejdřív dvakrát přilepíte na kalhoty nebo jinou látku a teprve pak do knihy. Tím se lepivost sníží.

(...)

Andrea Komárková: Výkřik do tmy

Tue, 2 Jun 2026 23:00:00 +0200

Sbírku jsem našel při namátkovém brouzdání kategorií poezie, když teď už nevycházejí almanachy, musím se snažit nové autory shánět jak jen se dá. Tady mě zaujalo několik básní v náhledu knihy – a celá sbírka rozhodně nezklamala.

Je laděná hodně existenciálně, soustředí se na niterné prožívání. Motivy prázdnoty, strachu, deprese či zoufalství:

(...)

Petr Koubský: Izrael a Gaza

Sun, 31 May 2026 23:00:00 +0200

Pokus o vysvětlení nejsložitějšího konfliktu současného světa, jak zní podtitul, není výklad dějin Palestiny a Izraele. Ten by musel být podstatně komplexnější a rozsáhlejší. Je to spíše výklad nejdůležitějších fakt potřebných k pochopení událostí v roce 2023 i role, jakou zastával v minulosti i dnes Benjamin Netanjahu.

I tak je ale pro běžného čtenáře více než dostatečný, začíná stručnou zmínkou o Herzlovi a sionistickém hnutí, pokračuje vytvořením státu Izrael v Palestině (Weizmann, Balfourova deklarace).

(...)