Caitlin Moranová: Jak být ženou (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Jak být ženou Soubor fejetonů Caitlin Moranové jsem před lety koupil na základě jakési recenze či upoutávky a očekával jsem sice osobité, ale lehké a vtipné čtení. Proto mě míra syrovosti v prvním příběhu poněkud překvapila.

Je to ale logické. Když autorka vyrůstala v malém domku s dalšími pěti sourozenci, o postel se dělila s tříletou sestrou, na oslavu narozenin místo dortu dostala bagetu se svíčkou a jediný, komu se mohla svěřovat, byl přitroublý (ne - přímo blbý) pes, pak je jasné, že její dospívání bylo plné tápání. Raná dospělost ostatně také. Ale díky tomu, že se jí nakonec povedlo nějak zorientovat a přežít všechny nástrahy, které společnost mimoděk i zcela vědomě hází ženám pod nohy, mohla sepsat tohoto průvodce.

Nevím, jestli ještě můžeme mluvit o ‚vlnách‘ feminismu. Podle mých propočtů by tahle vlna byla pátá a domnívám se, že zhruba kolem páté vlny se přestává mluvit o jednotlivých vlnách a hovoří se jednoduše o novém přílivu.

Ale pokud tu má být pátá vlna feminismu, pak doufám, že se od všech předchozích odliší jedním podstatným rysem: že se ženy postaví všem nepříjemnostem, problémům a blábolům spojeným s moderním ženstvím ne tak, že by se rozčilovaly, hádaly nebo se s nimi vnitřně ztotožnily, ale prostě tím, že na ně ukážou a jen se jim zasmějí.

Takže ano. Jestli je tu pátá vlna, tady je můj příspěvek. Můj kbelík. Poctivé, podrobné vyprávění o všech okamžicích, kdy jsem měla jen mizivé ponětí – a v mnoha případech vůbec žádné -, jak být ženou. (Str. 19)

A provádí opravdu vším, podívejte se na přehled kapitol:

Prolog: Nejhorší narozeniny v životě
Začala jsem krvácet!
Jsem chlupatá!
Nevím jak říkat svým prsům
Jsem feministka!
Potřebuju podprsenku!
Jsem tlustá!
Narazila jsem na sexismus!
Jsem zamilovaná!
Jdu na striptýz!
Budu se vdávat!

Svatby jsou naše selhání, dámy. Každičký moment jejich zrůdné odpornosti se odehrává pod naším dohledem. A víte co? Nejenže tím zrazujeme lidstvo, zrazujeme i samy sebe. (Str. 182)

Dala jsem se na módu!

Jenže když to vypadá, že jsem našla pěkné šaty, potřebuju k nim vhodný pásek a k tomu je třeba najít vhodnou, ale zase ne přehnaně podobnou kabelku, která bude ladit nejen se správnými punčochami, ale také s něčím, co si přes sebe přehodíte, kdyby byla zima. Je to jako nějaká zatracená strategická hra, jako módní verze Dračího doupěte – je to nekonečný seznam položek a vy musíte běhat sem a tam a pátrat po nich, třeba v jeskyni nebo u nějakého mudrce. (Str. 200)

Rozhodla jsem se, že co se týká dámských bot, budu stávkovat. Hodlám bojkotovat celý svět holčičí obuvi, dokud návrháři nezačnou dělat takovou, ve které se dá chodit déle než hodinu s lehkostí a ladností Gena Kellyho – jako byste každým dnem mohli protančit jako muzikálem – a bez urputné bolesti v následujících dnech. Jsem si plně vědoma, že mé požadavky na obuv jsou v tuto chvíli naprosto okrajovým názorem – kdo ví, jak dlouho ve společnosti přetrvají vedlejší účinky dekády Sexu ve městě s posedlostí Blahnikem –, ale já zůstanu neoblomná. Koneckonců jsem viděla fotky bosých nohou Victorie Beckhamové s deformovanými vbočenými palci. (Str. 206)

Proč mít děti
Proč nemít děti

Paralel s válkou je více: nosíte stejné oblečení ve dne i v noci, s nadějí v hlase říkáte ‚do Vánoc to bude za náma‘, dlouhé chvíle nudy přerušují momenty čiré hrůzy, neustále vás napadá drobná havěť, zdá se, že nikdo nechápe, co se vlastně děje, a vašim zážitkům nerozumí nikdo jiný než ostatní veteráni. (Str. 230)

Naše vzory a co s nimi
Potrat
Chirurgické zákroky

To je pořádná dávka, že? Jenže s tím (a samozřejme se spoustou dalších věcí) se musí každá žena vyrovnat. A jedna z nejdůležitějších věcí je, aby k tomu ženy samy přestaly napomáhat. Aby nereagovaly na očekávání, na to, co jim kdekdo (včetně vlastního podvědomí) nutí, jaké mají ženy být. Ne. Mají být samy sebou.

Takže kdyby se mě někdo ptal: ‚už tedy víš, jak být ženou?‘ odpověděla bych: ‚No, po pravdě – vlastně docela jo.‘ Mají-li totiž všechny příběhy v této knize směřovat k jednomu jedinému závěru, je to tenhle: jednoduše… se vykašlete na řešení všech blbostí. Nedělejte si starosti se všemi údajnými ženskými ‚problémy‘. Odmítněte je vnímat jako problémy. Ano – když jsem prošla svým ohromným feministickým probuzením, vyvolalo to ve mně… mávnutí rukou: ‚No a co!‘ (Str. 300)

Co se týče stylu, autorka se nebojí sáhnout po silnějším výrazu, pokaždé jsou ale použité jako zesilovače dojmu. Výsledkem je jedna z nejsilnějších knih o feminismu – protože je zcela aktuální a týká se prakticky všech. Tím pádem je silně doporučeníhodná i pro muže.

Odkazy:

Caitlin Moranová: Jak být ženou. Brno: Host, 2012. ISBN 978-80-7294-696-9.

Caitlin Moranová: Jak být ženou

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv