Honza Vojtko: Vztahy a pasti (Wuwejův zápisník)

obálka Vztahy a pasti Za nemoci (a bezmoci, kterou zažíval) si autor uvědomil, že tento stav je podobný pocitu uvěznění ve vztazích. I v nich, přes veškerou snahu, se dostáváme do situací, které nás připraví o pocit štěstí a naplněnosti. Do pastí. Zpočátku jsme byli zamilovaní a plní naděje, ale nějak se to pokazilo. Tenhle rozpor mezi ideálem a realitou plnou pochybností a neporozumění je pak předmět jednotlivých úvah na témata jako:

Nuda
Potřeba sexu
Vztah jako terapeutické křeslo
Rodičovství místo partnerství
Pořád v práci
Sociální sítě
Prokletá romantika
Rodiče
Nehádat se a zůstat pořád pozitivní
Vztah samotný
Neustálá terapie

Na konci každé kapitoly přichází ještě série otázek, které nejsou kvíz, ale spíše podněty k zamyšlení a návodná směrování, např. u Nehádat se a zůstat pořád pozitivní jsou to:

Jste přesvědčeni, že hádat se je špatně? Nikdy? Kdy si to myslíte? Cítíte se někdy jistější, když se hádáte? Kdy to je? S kým to je? Jak se hádali nebo řešili konflikty vaši rodiče? Existuje nějaká „lepší“ situace či prostředí, v nichž se vám s partnerem lépe hádá? Jaká to je? Máte možnost ji častěji využívat? Bojíte se hádek, protože máte strach, že povedou k rozchodu? Máte tento pocit neustále, nebo jen někdy? Co vám (oběma) pomáhá k tomu zdravě se pohádat? Jak se hojíte (oba) po hádce či konfliktu? Je okolo vás někdo, u koho si říkáte, takhle bych se chtěl taky umět hádat? Co vás k tomu vede?

Úplný závěr kapitoly tvoří ukázka dialogu; příklad z téže kapitoly:

„Víte, co mi udělal? Slíbil, že bude doma v pět, a vrátil se až k ránu!“

„Promiň.“

„Ty si myslíš, že to spraví jen nějaký promiň! Já vůbec nechápu, jaks mi to mohl udělat!“

„Říkám promiň!“

„To budeš muset odčinit jinak než jedním promiň!“

„Proboha! Co ode mě ještě chceš! Chodím každý den v pět jako blbec rovnou z práce! S chlapama jsem nebyl na pivu, už ani nepamatuju! Každej večer ti masíruju nohy. Když volám mámě, stojíš mi za zadkem a posloucháš každý slovo. Už jsem ji neviděl měsíce! Protože když tam máme jet, je ti špatně, vyčítáš mi, že se tam necítíš dobře. Že moje máma na tobě něco pořád vidí. Když chci jet sám, začneš bulet, že tě tady přece nenechám samotnou! Do prdele! Co ještě chceš?!“

„Já chci mít chlapa, pro kterýho budu jediná! Který mi nebude takhle ubližovat!“

(Akorát mi to nějak nesedělo obsahově, jako kdyby ty dialogy byly o něčem jiném. Že je to pravda mi bohužel vysvětlil až teď někdo v komentářích na Databázi knih. Ony jsou totiž předznamenání další kapitoly! To jenom v e-pub formátu, ve kterém jsem to četl, to vůbec není poznat. V PDF je tam aspoň prázdná stránka, to by mě asi upozornilo.)

I když musím říct, že spíš než krátké dialogy bych ocenil celé „příběhy z terapeutovny“, jaké byly ve Vztazích a mýtech.

Vše je popisované čtivě a zároveň velmi fundovaně, autor často zmiňuje koncepce různých autorů, vysvětluje jednotlivé teorie a odkazuje na studie. ale neslibuje žádné jednoduché návody nebo univerzální řešení. Vztahy jsou těžké a musejí se odpracovat. Spíše tedy povzbuzuje ke zkoumání nejrůznějších temných zákoutí, společenských tlaků a vlastních představ, hledání příčin a otevírání komunikace. S předchozí knihou o mýtech se dobře doplňuje.

Odkazy:

VOJTKO, Honza. Vztahy a pasti. Praha: Paseka, 2022. ISBN 978-80-7637-386-0.

Honza Vojtko: Vztahy a pasti

Informace

Kontakt

Vyhledávání

Kategorie

Archiv