Lucie Jarkovská, Kateřina Lišková: Feministkou snadno a rychle (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Feministkou snadno a rychle Před řádkou let jsme tady na blogu vedli diskuze o feminismu, jeho zanedbání v Čechách a jak do toho zapadá nebo nezapadá kniha Davida Deidy Cesta pravého muže. Mně tehdy kritika připadala vzdálená; na blogu ani ve svém okolí jsem nevnímal žádnou diskriminaci žen, měl jsem tendenci považovat sexismus spíše za výjimku, společnost za moderní a Deidu jsem bránil.

Jenže ono je to opravdu složitější. Poznámkování, ponižování a hodnocení vzhledu je všudypřítomné a ony „vzdálené“ excesy jsou jen náhodou odkryté vrcholky ledovce.

Dívky by se zcela jistě uměly bránit, pokud by vyrůstaly v prostředí, kde není donekonečna zpochybňován jejich intelekt, kde se jim nevěští budoucnost manželek a hospodyněk, kde se jim tluče do hlavy, že na jejich schopnostech nezáleží, i kdyby snad nakrásně nějaké měly, a kde jsou neustále sexualizovány a zároveň sexuálně dehonestovány. Uměly by se bránit, kdyby se alespoň mohly spolehnout na to, že když se ozvou, okolí je pochopí, postaví se za ně a neřekne: „Ty seš nějaká citlivka, studený čumák, nechápeš vtip a nadsázku, měla bys to vzít jako lichotku, že si tě někdo vůbec všímá.“

Radim Uzel je nepřebernou studnicí podobných výroků a oprávněně se za ně stává terčem feministické kritiky. Kdyby byl Uzel jediným, kdo kudy chodí, tudy trousí okoralé bonmoty o mužích-zvířatech a ženách, které mohou přispět k proteplování atmosféry tím, že se nechají poplácat po zadečku, bylo by dobře. Jenže to tak není. Je jedním z tisíců těch, kteří budují kulturu zlehčující dívčí i ženskou existenci. On je víc vidět a slyšet než fyzikář z gymplu nebo docent z katedry psychologie, ale všichni se podílí na tomtéž. Vytvářejí hostilní prostředí vůči dívkám a ženám, ve kterém může být kdykoli, i ve zcela absurdních situacích, jako je přednáška z psychologie nebo zkoušení z matematiky, obrácena pozornost k jejich tělu a sexualitě, k velikosti jejich poprsí a hloubce výstřihu, k jejich inferioritě.

Pokřiky na ulici a komentáře k velikosti našich poprsí od neznámých chlapíků můžou být nepříjemné, ale vězte, že mnohem zásadnější jsou každodenní situace, které zažíváme ve svém nejbližším okolí ve škole, v práci, v rodině. (Str. 150)

Škatulkování (i sebeškatulkování) do genderu je tak zažité, že trpíme slepotou. A gender přitom není nic abstraktního.

V seminárních pracích jsme se několikrát dočetly, že „dnes už víme, že gender není opravdový, ale je to JEN sociální konstrukt.“

Tak prosimvás, žádné JEN! Sociální konstrukty totiž nejsou o nic méně reálné než přírodní artefakty. Vezměte si třeba takové státy. Česká republika tu není od přírody, je to sociální konstrukt, nicméně není možné ji nahodile rušit nebo přepisovat hranice podle toho, jak se kdo vyspal. Zároveň to neznamená, že je odvěká a navždy bude vypadat stejně. Je kulturně a historicky proměnlivá, stejně jako genderové kategorie. Jinými slovy, to, že v naší kultuře vnímáme lidstvo jako rozdělené do dvou kategorií, na muže a ženy, a co s těmito dvěma kategoriemi spojujeme, je kulturně a historicky proměnlivé. (Str. 26)

Kniha dvou socioložek si klade za cíl poskytnout příručku odpovědí na nejčastější námitky a zpochybňování, ušetřit čas a energii při věčném boji proti tlaku okolí.

Kromě vtipných a rázných odpovědí se jim ovšem daří také představit celou problematiku. Jednotlivé části a kapitoly:

Tělo a sexualita: Člověk rovná se muž aneb Žena jako deviace; Kdyby nebyla krásná, byla by mrtvá; P potratech aneb Ženy mají právo na život; Při sexu se nespí; Ne znamená ne?; Jak se nestát sexuálním násilníkem; Sexuální hravostí proti mužské patriarchální úzkosti
Rodina: Proti přirozenosti; „Má mě rád, nemá mě rád...“ aneb Romantická láska, jedinečnost a potřeba uznání; Single ženy – smějící se bestie; Lesby a gayové neohrožují rodinu, ale patriarchát; Ženy bez dětí; Rozvody po Československu. Proměny chápání rodiny, mateřství a sexu za socialismu
Výchova a vzdělávání: Pán, pán, pán a zase pán; Holčičí, klučičí a kočičí aneb O výchově kluků; Princezny jdou na draka aneb Feministický potenciál pohádek; Škola (základ) života; Pár rad pro našeho studenta pedagogiky; Výchova dívek v Čechách: Škola sexismu a sexuálního obtěžování; Je to problém, když chodí učitel se studentkou?
Veřejný prostor: Bez péče nejsou koláče; Home office: Lepší než drátem do oka; Problém s komplimenty; Krize maskulinity nebo patriarchální ofenzíva proti emancipaci?; Genderová ideologie jako zbraň hromadného ničení; Válka nedělá z kluků muže, ale z lidí mrtvoly; Takže vy chcete kvóty?; Jak se u nás má s feminismem a socialismem

Genderové normy formují muže, ženy i děti právě podle potřeb válečného systému. Genderové uspořádání je něco, co nás na válku připravuje, co ji dále stupňuje a co ji vůbec dělá myslitelnou. Malí chlapečci si od dětství hrají na vojáky, na hrdiny. Aby jejich počínání mělo smysl, musí mít něco, za co budou bojovat a co budou chránit. Zemřít v boji za obranu něčeho zní vzletně, mužně. Od toho jsou tu příběhy o dobru a zlu, o hrdosti na svou vlast, o zločincích a hrdinech, spojencích a nepřátelích, silných chránících slabé. A od toho jsou tu také ženy, které je potřeba chránit. Aby ale bylo možné je chránit, je potřeba, aby byly slabé a ohrožené. Ohrožené ženy plodí neohrožené, skutečné muže. Mír, pohoda a klid plodí leda krizi mužství. (Str. 199)

Kniha je nejen potřebná, ale zároveň i mimořádně čtivá, takže ji zvládne přečíst každý. A také by to měl udělat – feminismus má u nás ještě hodně práce.

Odkazy:

JARKOVSKÁ, Lucie, LIŠKOVÁ, Kateřina. Feministkou snadno a rychle. Praha: Universum, 2023. ISBN 978-80-242-8740-9.

Lucie Jarkovská, Kateřina Lišková: Feministkou snadno a rychle

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv