Kniha se skládá ze tří částí. První, 50 pilířů dospělosti, je výborná. Je postavená na třinácti příbězích z praxe a na nich demonstrovaných principech.
Některé detaily jsou upraveny a jména jsou změněna, ale dynamika popisovaných životních situací by měla srozumielně ilustrovat, co je dospělost a jak fungují její pilíře. Čím více pilířů do svého bytí integrujeme, tím stabilnější bude konstrukce našeho dospělého života – mostu, který se klene mezi naším dětstvím a naší zralostí. (Str. 18)
Například Tomáš. Je mu 39 let, do svého osobního rozvoje už investoval 1,5 milionu korun, ale pořád si připadá jaksi nehotový. Jeho partnerka by chtěla dítě, on se pořád nemůže rozhoupat, bojí se že to pokazí.
V konzultacích nejprve projdou jeho strach ze zodpovědnosti být otcem, upozornění že „hotový“ nebude nikdy a že odkládání povede akorát k tomu, že bude o generaci starší a s mnohem menší energií.
A pak následují pilíře s patřičným vysvětlením:
Druhá část O výchově k dospělosti v nedospělé době je rozsáhlý rozhovor Jana Müllera s Vratislavem Hláskem. Procházejí jedno téma za druhým, od nutnosti být jako slunce, nikoliv jako závislá planeta, přes rady pro výchovu, dospívání, až po třeba tetování nebo pozici kouče jako gurua. To už mi tak dobré nepřišlo, něco mi na formě vadilo. Asi sebejistota a neochvějnost.
Proč ale dospívat, když mám pocit, že dřív bylo líp?
Nostalgie je takovým rafinovaným projevem nedospělosti. Stálého vracení se kamsi. Svým klientům občas říkám, že nostalgie, sentiment či lítost jsou nejdražší koníček, jaký si mohou vybrat. Člověk velmi ušetří, když přijme jako fakt, že dřív nebylo líp, tráva nebyla zelenější, voda čistší a lidé upřímnější. Že se nepotřebuje pořád někam vracet a být stále nespokojený, ať už je, kde je.
(… )
Promiň, ale ty máš přeci svou pracovnu také plnou sběratelských kousků…
To ale není sbírání, to je lov. Baví mě někde za zajímavou cenu něco unikátního objevit, na burzách, na trzích, v anticích nebo v aukcích a podobně. Musím vědět, kam chodit na čekanou na ta správná místa, ale také mít nabito a mnohdy jde o to, vystřelit dřív či trefit líp než ostatní lovci. Lovím zajímavé kousky, abych je mohl ve stáří prodat a být z toho živ, až se mi nebude chtít pracovat. Je to takový můj vlastní důchodový pilíř, Je ale fakt, že původně jsem začal sbírat z nedostatku a poté z nostalgie, ale od jisté doby je to především moje oblíbená investiční aktivita. I doma mi říkali, proč to pořád taháš, a já na to odpovídal, počkejte, jednou z toho budeme žít. A nastala doba, kdy nás po několik měsíců drželo nad vodou právě a jen to, že jsme mnoho věcí z mých sbírek prodávali. A navíc, každý sběratel by měl myslet i na společné kulturní zájmy, a tak jsem nabídl nějaké Březinovy rukopisy Památníku národního písemnictví. (Str. 122)
A Závěr: Soudce v ložnici je úplně špatný. Chápu, že když se během přípravy takhle rozsáhlé knihy objevilo obvinění Vratislava Hláska ze sexuálního obtěžování klientek, měl Jan Müller potřebu to okomentovat. Ale když se staví jako zastánce rovnosti a hned vzápětí problém několikrát popře a zodpovědnost přenáší na klientky, bylo by lepší, kdyby nepsal nic. Řešit, jestli mají noviny právo popisovat intimní vztah mezi dvěma lidmi, když tam šlo o nedomluvené praktiky?
Dohledal jsem si v archivu Deníku N ony články, abych věděl o čem je řeč, a tedy pardon, ale popisy rozhodně nezní jako něco, co by klientky věděly předem a svobodně se to pro to rozhodly.
Pokud budu knihu číst podruhé, omezím se patrně jen na první část.
Odkazy:
HLÁSEK, Vratislav, MÜLLER, Jan. 50 pilířů dospělosti. Praha: Muza books, 2023. ISBN 978-80-908205-3-1.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.