Wuwejův zápisník

Jack Kerouac: Dharmoví tuláci

21.01.2014 00:04, Wu | knihy | výběr z knih | komentáře -

obálka knihy Jack Kerouac: Dharmoví tuláciPo úspěchu knihy „Na cestě“ nutilo nakladatelství Kerouaka, aby napsal její pokračování. Nakonec souhlasil a napsal Dharmové tuláky. Ty jsem si kdysi koupil právě pro jejich příklon k buddhismu, protože zatímco toulání mě nelákalo, buddhismus ano.

V knize je zachycené období září 1955 - srpen 1956, kdy se Kerouac pohybuje ve skupině beatniků, účastní se legendárního čtení v Gallery Six (asi první manifestační vystoupení beat generation) a především se seznamuje s básníkem, ekologem, překladatelem a tulákem Gary Snyderem. Ten v knize vystupuje jako Japhy Ryder a je pravděpodobně tím, kdo Kerouaka v buddhismu inspiruje. Jedna z jeho promluv by se dala označit jako prohlášení dharmových tuláků:

Japhy vyskočil: 'Četl jsem Whitmana a vím, co tímhle myslí, 'Hlavu vzhůru, otroci, hrůzou cizí despoty naplňte', tím chce říct, že tohle je postoj barda, bláznivýho zenovýho básníka starejch stezek pustinou, rozumíte, to celý je prostě svět plnej tuláků s ruksakama na zádech, dharmovejch tuláků, který odmítaj souhlasit s všeobecným požadavkem, aby spotřebovávali všechno, co se vyrobí, a museli proto pracovat, aby měli tuhle výsadu konzumovat, všechny tyhle sračky ve skutečnosti nikdy nechtěli, jako ledničky, televize, auta nebo přinejmenším aspoň ty nový luxusní káry, tukový oleje na vlasy, deodoranty a všechny ty hovadiny, který po týdnu nakonec stejně najdete v popelnici, tyhle všichni jsou totiž uvězněný v systému, kterej se skládá z práce, výroby, spotřeby, práce, výroby a spotřeby, ale já mám takovou představu parádní ruksakový revoluce tisíců a nebo možná i miliónů mladejch Američanů, který se tu budou toulat s batohama na zádech, budou se chodit do hor modlit, rozesmívat děti a těšit starý lidi, mladý holky budou obšťastňovat a starší ještě víc a všichni to budou blázni zenu, co se věnujou psaní básní, který se jim najednou jen tak, bez nějakýho zvláštního důvodu objeví v hlavě a který kromě toho tím, že jsou laskaví a taky díky neobvyklým a neočekávaným činům dál nabízejí vize věčný svobody pro všechny, pro všechny živý bytosti (...)“ (Str. 114)

Na zimu se Kerouac vrací domů, svátky stráví meditacemi v lese a spaním ve spacáku na zakryté verandě, zjara ale opět vyráží na cesty. Se Snyderem chodí na túry, nějaký čas i bydlí v jeho chatě a léto, zaměstnán jako požární hlídka na vrcholu Desolation Peak, využívá k dalším meditacím.

Text svou bezprostředností zaujme každého, také živelná postava Japhyho, spojující východní nauky se zemitostí a zakotvením v přírodě, je velmi poutavá. Trochu horší je to s autorovým buddhismem, příliš mu jej nevěřím:

Bylo to, tahle vize, zcela prostý jakýhokoli zdání já, který bylo mnou, byl to prostě čirý stav bez nějakýho ega, čistě divoká, nehmotná vize, postrádající jakýkoli špatný přídomky… prostá úsilí a prostá omylu. 'Všechno je v pohodě,' napadlo mě. 'Forma je prázdnota a prázdnota je forma a my jsme tady navždycky v jedný nebo druhý formě, která je stejně prázdná. To, čeho dosáhli mrtví, tohohle tichýho, okázalýho mlčení ryzí probuzený země.“ (Str. 174)

Je takový knižní, intelektuální, neprožitý – obzvlášť v kontrastu s intenzivním zachycením pocitů z výprav:

Bylo to šílený. Slyšel jsem, jak na mě haleká, ale já se ještě víc vmáčknul do tý díry, co mě chránila, a celý jsem se třásl. Podíval jsem se dolů na jezírko, kde se Morley povaloval na zádech se stéblem trávy v zubech, a nahlas jsem si říkal: 'A tady je karma těchti tří mužů: Japhy Ryder vyráží na svůj triumfální vrcholek a dokáže to, já to málem taky dokázal, ale musel jsem to vzdát a krčím se tu v nějaký blbý jeskyňce, ale nejchytřejší ze všech je ten básník, co se válí tam dole, nohy má přes sebe a kolena vystrkuje k nebi, přemýšlí nad nějakou kytkou a sní si tam u bublající pláže, sakra, sem nahoru už mě nikdy nedostanou.'“ (Str. 99)

Byl určitě opravdovější tulák než buddhista – ale kniha za přečtení stojí. A já si rád konečně přečtu i Na cestě (kterou prý nenapsal na roli dálnopisného papíru za tři týdny, jak praví legenda, ale opravoval a upravoval ji osm let).

(Všechny informace podle doslovu Josefa Rauvolfa.)

Mimochodem je rozdíl mezi beaty a beatniky, podívejte se na článek na skvělém blogu StyleSurfin.

nakladatelství Maťa, Praha 2002, ISBN 80-86013-033-5, cena 228 Kč

12345
1390259040000

Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online