V části příběhu Aragorna a Arwen také zazní, proč Arwen svazkem s Aragornem ztratí nesmrtelnost. Nejde o svazek, jde o jejího otce – kdysi v Prvním věku Elrond jako půlelf dostal možnost volby, a nesmrtelnost jeho potomků je svázaná s ním samým.

„Jaký úděl to je?“ otázal se Aragorn.

„Že, pokud zůstávám tady, bude žít s mládím Eldar,“ dvětil Elrond, „a až odejdu, půjde se mnou, jestliže si to zvolí.“

Dodatek B je Letopis – Chronologie západních zemí

• První věk je pouze letmo zmíněn
• Druhý věk už je podrobnější a prochází po jednotlivých rocích vzestup a pád Númenoru
• Třetí věk je pak historie Gondoru, Rohanu a dalších zemí v jejich boji se Sauronem, objeví se tu i příběh Hobita
• Velké roky, tedy 3018 až 3021, mapují podrobně události Pána prstenů
• Pozdější události týkající se členů Společenstva prstenů

Tohle je hodně užitečné a těsně spjaté s knihou.

Dodatek C jsou Rodokmeny (Hobitů)

• Pytlíci z Hobitína (Frodo, Bilbo)
• Bralové z Velkých pelouchů (Smělmír)
• Brandorádi z Rádovska (Smělmír)
• Starodávný rodokmen pána Samvěda

To je úplně vražedné, desítky hobitů a jejich rozvětvených rodin, strom pro každého ze čtyř hobitů Společenstva prstenů. Ale zábavné je sledovat překlady jmen a kombinace jmen a příjmení.

Dodatek D se věnuje sledování času

• Krajový kalendář k použití v každém roce
• Kalendáře

Dodatek E probírá výslovnost a písmo

• Výslovnost slov a jmen
• Písmo – Tengwar (pro psaní štětcem nebo perem) a certar neboli runy (pro rytí nebo tesání)

Dodatek F se zabývá řečí a překlady

• Jazyky a národy třetího věku (O Elfech, O lidech, O hobitech, O ostatních plemench)
• O překladu
• Poznámka ke jménům Hobit a Brandyvína

Po prvním přečtení Pána prstenů jsem na Dodatky neměl sílu a prostě je přeskočil. Byla to škoda, ale asi to jinak nešlo – Tolkienův svět mě tenkrát nepohltil a neměl jsem potřebu v něm po skončení příběhu ještě zůstávat. I dnes, poté co jsem se prokousal Silmarillionem, četl Hobita, viděl obě filmová zpracování a tak dále, vidím, jak náročné čtení to je. Informace jsou tu extrémně koncentrované, je to studijní materiál.

Člověk jen užasle kroutí hlavou, kolik toho je, jak propracované a jak detailní. Etnografická studie!

Nicméně je docela dobře možné, jak trpaslíci nyní věří, že Sauron svým poznáním odhalil, kdo má poslední svobodný Prsten, a že neobyčejná neštěstí Durinových dědiců byla převážně způsobena jeho záštím. Ukázalo se totiž, že trpaslíky tímto prostředkem zkrotit nelze. Jediná moc, kterou nad nimi Prsteny měly, byla, že jim rozpalovaly srdce žádostí po zlatě a drahocennostech, a když je postrádali, všechny ostatní věci jim připadaly bezcenné, a byli zlostní a plní touhy mstít se na všech, kdo je o ně připravili. Od začátku však byli utvářeni tak, aby úporně vzdorovali každé nadvládě. Bylo je sice možno zabít nebo zlomit, ale nebylo je možno proměnit ve stíny zotročené cizí vůlí; z téhož důvodu žádný prsten neovlivňoval jejich životy, takže by kvůli němu žili déle nebo kratčeji. Tím více Sauron vlastníky nenáviděl a toužil je vlastnictví zbavit. (Str. 305)

Ale jak to číst? Ideální by bylo před Pánem prstenů – jenže to je nezvladatelné a navíc by letopis Velkých roků prozradil děj. Po něm je to zase škoda, protože znalost by přispěla lepšímu zážitku z příběhu. Nakonec se zdá, že nejlepší způsob je zařadit dodatky před druhé čtení Pána prstenů. Tolkiena je zkráta nutné číst opakovaně.

Když zemřel dvacátý první správce, Belecthor II., zahynul i Bílý strom v Minas Tirith; nechali jej však stát, „dokud se nevrátí král“, protože nebylo možno nalézt žádný semenáček. (Str. 282)

Odkazy: