Že bych se raději soustředil na ironii a svérázný humor? Je jich kniha plná:

• "třetím mužem druhého družstva první čety druhé roty třetího praporu druhého pluku první marťanské přepadové pěchotní divize byl vojín, kterého..." (str. 69)
• "uniformu padákových námořních lyžařů" (str. 90)
• "...UVB čili univerzální vůle po bytí. UVB je to, co z nicoty utváří vesmíry - co nicotu pudí, aby se stala něcotou. Mnoho pozemšťanů je rádo, že Země žádnou UVB nemá." (str. 96)
• "Jediné, co měli na palubě ke čtení, byly dva comicsové sešity, které tam zůstaly po montérech. První se jmenoval Pípálek a Silvestr a vyprávěl o kanárkovi, který přivedl k šílenství kocoura, a druhý Bídníci a vyprávěl o muži, jenž knězi, který na něho byl hodný, ukradl několik zlatých svícnů." (str. 122)
• "Jména těchto tří moří zní Winstonovo moře, Nilesovo moře, Rumfoordovo moře. Je tam shluk devadesáti tří jezírek a jezer, zárodek čtvrtého moře. Tento shluk vodních ploch je znám jako Kazakovy loužičky." (str. 180)

Mohl bych sledovat silná a působivá slova - když Ujo dezertuje, aby se vydal najít svou družku, svého syna a svého nejlepšího přítele, zazní "Ujo na plochém, plochém, plochém plochém Marsu překročil horu". (str. 95)

Boaz, zůstávající na Merkuru, říká: "Nech si svý pravdy pro sebe, Ujo, a já si nechám svoje.“ (str. 145)

Ona by i půlstránková legenda o historii planety Trafalmador, jejímiž obyvateli zůstaly výhradně stroje, vydala na pořádnou úvahu. Opisovat ji nebudu, nalistujte stranu 186.

Nebo bych to mohl postavit na novém náboženství, pod kterým Rumfoord sjednotí lidstvo. Církev Naprosto Lhostejného Boha. Starejte se o lidi a Všemohoucí Bůh se postará o sebe. Dvě hlavní učení této víry: "Titěrný člověk nemůže udělat nic, čím by pomohl či způsobil radost Bohu Všemohoucímu, a náhoda není prodlouženou rukou boží.“ (str. 124)

"... povím podobenství o lidech, kteří se domnívají, že dělají věci, jež si Bůh Všemohoucí přeje, aby dělali. Uděláte dobře, když si ... přečtete všechno, nač přijdete, o španělské inkvizici.“ (str. 125)

Církve, kde každý nosí handicapy, aby se vzájemně vyrovnali, aby jejich životní závod byl konečně spravedlivý: "závaží, pytlíky broků, staré rošty z kamen - handicapy omezující tělesné přednosti. Mezi Redwineovými ovečkami bylo však také několik kovaných věřících, kteří si zvolili handicapy rafinovanějšího a působivějšího druhu. Byly mezi nimi ženy, jimž se díky pitomé náhodě dostalo hrůzné přednosti krásy. Zlikvidovaly tuto nepoctivou přednost maškarádou, špatným držením těla, žvýkací gumou a příšerným použitím kosmetiky." (str. 153)

Taky bych mohl hledat a pátrat po ještě skrytějších náznacích, Ujův syn se jmenuje Chrono, nakonec skončí na Titanu, hrátky s předurčeností, lidé jako figurky, nepřipomíná to staré řecké báje a pověsti?

Kontrast mezi rčením "byl jsem obětí řady náhod jako my všichni". Ujo a náhody... náhody, které byly zrežírované Rumfoordem. A Rumfoord, hybatel v pozadí, který byl nakonec zase řízen... A co my, stávají se nám opravdu náhody, můžeme se vzepřít a bojovat?

A víte co? Radši si to přečtěte.