Lidé jsou rozděleni do kast na alfy, bety, gamy, delty a epsílony. Každá kasta má své prostředí, své úkoly a je tomu i přizpůsobená fyzicky. Zásahy na embryu, nedostatkem kyslíku či přídavkem alkoholu je snižován vzrůst a inteligence, následuje výchova podmiňováním a hypnopedicky. Výsledek? Dokonale adaptovaný jedinec, šťastný když může vykonávat to, co vykonávat má. Zkoušelo se vytvořit společnost ze samých alf - nefungovalo to. Ti co měli dělat podřízené práce místo toho kuli pikle, aby se dostali nahoru, ti co nahoře byli, dělali vše, aby se tam udrželi. Do šesti let byla občanská válka.

A když na někoho náhodou přijdou divné pocity, vždycky má k dispozici somu, drogu, která mu poskytne dovolenou od skutečnosti, v níž se všechny stresy rozplynou. Jenže přes to všechno se - obzvlášť mezi alfa jedinci - se občas objeví někdo, kdo do společnosti nezapadá a třeba se, jako Bernard, chce o samotě a v tichu dívat na moře:

„'Ale já chci,' trval na svém. 'Připadá mi,' zaváhal a hledal vhodný výraz, 'jako bych byl více sám sebou, víš-li, co mám na mysli. Více svůj, a nejen součást něčeho jiného. Nikoli jen pohá buňka sociálního organismu. Nepociťuješ to také, Lenino?' Avšak Lenina naříkala. 'To je hrozné, to je hrozné,' opakovala neustále. 'Jak jen můžeš vykládat něco takového, jako že nechceš být součástí sociálního organismu? Každý přece pracuje pro každého. Nemůžeme se jeden bez druhého obejít. Dokonce i epsiloni...'“ (Str. 69)

Kniha je v podstatě studie několika takových vyvrženců. Jsou osamoceni z různých příčin:
Bernard Marx se liší výškou, je menší než standardní alfa jedinec a kolují řeči o nedopatření v dekantační líhni. Kromě toho ta jeho záliba v samotě...
Bernardův přítel Helmholtz Watson je příliš inteligentní a hledá něco skutečného, ne iluzi a věčné umělé štěstí.
Linda, kdysi operátorka v líhni, která se ztratila při výletu do rezervace (kde indiáni žijí stále tradičním životem), je se svou „civilizovanou“ morálkou mezi indiány naprostý vyděděnec.
Lindin syn (ó Forde, NARODIL SE, Linda je jeho MATKA, ta slova jsou tabu, o živorodosti nemluvě) jakožto běloch není pro indiánskou společnost akceptovatelný.
Vrchní inspektor, Jeho Fordstvo Mustafa Mond z titulu své funkce.

„'Nová biologická teorie' zněl název pojednání, které Mustafa Mond právě dočetl. Chvilku ještě seděl s čelem přemýšlivě svraštělým, potom vzal pero a napsal na titulní stránku: 'Způsob, jakým autor matematicky pojednává o pojmu účelnosti, je nový a nanejvýš důmyslný, avšak kacířský, a pokud se týká nynějšího společenského řádu, nebezpečný a potenciálně podvratný. Neuveřejňovat.' To slovo podtrhl. 'Autora postavit pod dohled. Bude třeba uvažovat i jeho přeložení na stanici pro mořskou biologii na ostrově sv. Heleny.' Škoda, pomyslil si, když to podepisoval. Je to mistrovské dílo. Ale jakmile jednou připustíte výklady o pojmech účelnosti, mohou být následky nedozírné.“ (Str. 131)

Jak to s nimi dopadne už prozrazovat nebudu. Dnes je jasné, že popisované způsoby predestinace by nefungovaly, ani prosté podmiňování, ani ubírání životních podmínek, ba ani hypnopedie, jenže to nic nemění na hrozbě totálního vědeckého pokroku za absence lidství (ať už se tím myslí cokoliv). Máme pro změnu genetické manipulace... A co hůř, když se na to podíváme nezaujatě, co je na dané společnosti vlastně tak špatného? Existuje efektivnější společenstvo než takové, kde jsou jedinci rozděleni do kast a přizpůsobeni fyzicky? Těžko, jen se podívejme na včely nebo mravence. Je špatná maximalizace štěstí pro všechny? Mohou být všichni na řídících místech? A tak dál. Čistě pragmaticky maximálnímu štěstí pro všechny bude pošlapaná svoboda, umění nebo kultura konkurovat těžko - a k pragmatismu mívá věda sklony. Hrozba vzniku podobné společnosti jen tak nezmizí.

Lze vypozorovat vliv Shakespearových dramat (nemyslím citace a to, že John se na sbírce Shakespeara naučil číst a je to vlastně jeho „bible“, ale třeba vývoj postav) a samozřejmě nijak neskrývané nahrazení křesťanství vědou; v knize je spousta dialogů a čte se - až na jednu kapitolu, v níž jsou odstavec po odstavci smíchány výklad historie a rozhovor dvou dívek - velmi dobře.

Recenze na Internetu: