První kapitola Úctyhodný profesor a jeho splín zmiňuje základní informace o Tolkienovi, o jeho životě a také o metodách, jaké při psaní používal. Zejména vyvolávání iluze minulosti a hloubky, to se nedá přehlédnout.

• Anglosaský bard
• „A pak se vlastně už nic neudálo“ – život profesora
• Středozemě: pan Pytlík klopýtá do mytologie
• Zdar Earendelovi, přes Středozemi lidem poslanému – svět v pozadí
• „Středozemě není žádný imaginární svět“. Tolkien a skutečná Středozemě

Tyto odbočky by bylo možné klidně označit jako literární trik, jehož pomocí se vyvolává iluze minulosti a hloubky. Umění náznaku by pro Tolkiena ostatně nebylo nic nového, patří totiž ke klasickému repertoáru světové literatury a objevuje se už v římském eposu Aeneis, stejně jako ve staroanglickém Beowulfovi, v němž se vedle hlavního děje zmiňují četné hrdinské ságy. O zvláštním kouzlu těchto narážek píše Tolkien v lednu 1945 v dopise synovi Christopherovi. Spočívá ve „výhledu na nekonečné nevyprávěné příběhy“, na hory v dálce, na něž nikdy nevystoupíme, na daleké stromy, k nimž se nikdy nepřiblížíme. Je v nich vyjádřena touha, která musí zůstat nenaplněna, abychom ji mohli plně „vychutnat“. Proto dodávají tajemství Středozemě „Pánu prstenů“ zcela osobitou fascinaci. (Str. 20)

Kapitola následující, Knihovna přítele elfů, prochází zdrojové texty a jejich okruhy. Jsou to severské ságy, germánské eposy, zlomky keltských příběhů… zkrátka všechny prameny.

• Skutečný Earendel a písemné prameny
• O netvorech, andělech a zaklínadlech – staroanglická literatura
• Edda a ságy – dědictví Skandinávie
• Wewurt a Muspilli – německá tradice
• Texty z Jiného světa – skladby Irů a Velšanů
• Dědictví učenců
• Čarovná moc run
• Středozemě před 1500 lety: prameny mýtů a pověstí

A pak už se pouštíme Back to the roots… Do skutečnosti Středozemě. Tedy do skutečné historie, do stěhování národů, bitev a válek, do temných staletí.

• „… a nazývali tento hrad Midgard“: slovo a jeho svět
• V celém římském světě troubily polnice k boji
• Ztracené impérium a barbarské říše
• Temná staletí: Anglosasové a Keltové
• Thule – svět vikingů
• Lidé Středozemě

Odtud samozřejmě pochází také spousta motivů. Například obrana proti Attilovi:

Bitva na Katalaunských polích vstoupila do dějin, i když se nezachovala žádná bezprostřední zpráva očitého svědka. Líčení Jordanovo vzniklo asi o osmdesát let později, ale možná právě proto se stala legendou jako velká bitva o záchranu Západu. Tolkien se tím možná nechal inspirovat, když líčil bitvu na Pelennorských polích před branami Minas Tirith, v níž jde o přežití svobodných národů Středozemě v boji proti Sauronovu vojsku. (Str. 55)

Kapitola „Venku a na okraji starého hvozdu“ – Pustina a její tvorové prochází nejen pustinu skutečnou, ale i místa, která kdysi stála na výsluní a později zpustla.

• Ostrůvek v okolní pustině – Tolkienova Středozemě
• Lesy, pustý kraj a ruiny
• Mozaika a táborové ohniště
• Bájné lesy a bohové stromů
• Střed světa
• Ušlechtilá zvířata Středozemě

Podobně i kdysi římský Kolín nad Rýnem byl nyní téměř liduprázdný a změnil se v bizarní krajinu zřícenin a houštin. Římským městům v Porýní se nevedlo jinak než městům v Británii, Galii i samotnému Římu. V západní Evropě již římské impérium neexistovalo, císař sídlil v daleké Konstantinopoli a památníky minulosti zůstaly lidem Středozemě cizí. (Str. 76)

Následuje „Ó Elbereth! Gilthoniel!“ O elfech, trpaslících a obrech. Třeba ti elfové – jejich podoba, kterou jim dal Tolkien, je poněkud zahalena tajemstvím. O germánských álfech se moc neví, keltští ve svém Jiném světě by možná byli přesnější.

• „Srdce všech elfů na zemi“
• Tajemní „Alben“ (elfové) Germánů
• Keltští elfové – tichý lid
• Kovářské umění a touha po pokladech – trpaslíci
• Byl to pravěk, když žil Ymi – obři

Další kapitoly už jen jako přehled:

• Mohyly, zlí duchové hrobů a osudové síly
• Draci střeží své poklady
• Meč je vykován – Život barbarských válečníků
• „Starý muž s holí“ – O kouzelnících a magii
• „Jeden prsten vládne všem...“

Je to spíše dějepis, ale velmi přínosný pro porozumění oběma světům. Fiktivnímu Tolkienovu i našemu raně středověkému.

Odkazy: