Taková pěkná knížka o buddhismu, tak proč mě to nebavilo? Jsem duchovní turista, který každou chvíli objevuje něco nového, s plnou vervou se vrhá do studia a záhy to opustí, neboť objevil něco dalšího? Myslím, že ne, na to mě buddhismus zajímal docela dlouho, rozhodně déle než by odpovídalo přelétavé vlně nadšení.
Možná se začíná projevovat kruh, kterým se přes exotické dálky východních učení, tak odlišných od našeho uvažování, vracím zpět ke svým základům. Četl jsem knihu, kde autor právě takovou cestu popisoval. Jenže on tím argumentoval návrat ke křesťanství (byl to tuším Scott Peck); v tom případě jsem z ní sešel. Ačkoliv, vezmu-li to obecněji a dám do souvislosti s věkem, může na tom něco být.
Neodolatelná přitažlivost východu se násobí s odvahou a zvědavostí dospívání, zatímco s dalšími roky zkušeností se opíráme o své kořeny. V mém případě nevyrůstají ze Spasitele, ale z přírody, v níž jsem strávil dětství. Není tedy divu, že mě osloví spíš přírodní nauka.
P.S. Jsem zvědavý na další reflexi, za pár let...
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.