Vlastimil Marek: Český zen a umění naslouchat (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Vlastimil Marek: Český zen a umění naslouchat Čím dál víc si uvědomuji důležitost prožitku a vlastních zkušeností. A také zjišťuji, že je to zároveň výborné kritérium pro posuzování duchovní literatury. Proto se mi líbila kniha J. X. Doležala, který psal o svých zážitcích, myšlenkách a pozorováních v buddhistickém klášteře - a proto se mi líbí tato kniha Vlastimila Marka.

Píše totiž o své cestě za poznáním zenu. Ve dvanácti kapitolách popisuje své začátky, samostudium během práce nočního hlídače, první meditace, společné seššiny v Polsku, boj s kimonem. Popisuje, jak chtěl do Japonska, do skutečného kláštera, jak bylo těžké se tam dostat, získat doporučení.

„Všechno má svůj čas. Týden před odjezdem do Japonska jsem potkal pana doktora Tomáše. Co tak záříš, zeptal se. Jedu do kláštera. Do Japonska! Chvíli se na mne usmíval svýma obrovskýma očima a pak se (šibalsky) zeptal - a proč jedeš až na druhý konec světa abys našel, co máš doma? Usmíval jsem se taky, protože jsem věděl, o čem mluví. Teoreticky to vím, řekl jsem, ale musím tam, abych se vrátil, dodal jsem.“ (Str. 28)

Jak se při náhlých okamžicích prozření přetavily všechny křivdy, které se mu děly, jak se z nenáviděné cibule stala božská mana...

„A chtělo se mi teprve teď sedět jak blázen. Věděl jsem, že iluze malého českého hledače osvícení o tom, že až vyluští koan a až mu To dojde, bude navěky konec s 'prací' a námahou, byla jen další iluzí. Od té doby jsem na druhých a jiných adeptech jasně rozeznával, jak se marně plácají nesprávnými směry. Miloval jsem svět a lidi a sebe. Cibuli především.“ (Str. 34)

Píše o tom, co prožil. Možná jeho jméno znáte z časopisů Mana a Baraka, možná z internetových fejetonů, možná z knih o muzikoterapii nebo o přirozených porodech. Knihy jsou hodně nadšené, překypují řečnickými otázkami, často chybí zdroje informací nebo je místo nich tvrzení typu „vědci objevili, že“, a tak by člověk mohl podlehnout tendenci brát jejich autora na lehkou váhu.

Byla by to chyba; i když mu nadšení a zkratkovitost (navenek) neprospívá, ví co píše a proč to píše. Aby také ne, když je zenovým mistrem s povolením vyučovat. Před lety, když jsem knihu četl poprvé, mi úplně změnila pohled na svého autora.

Kniha je volně ke stažení z autorova webu.

nakladatelství Radost, Praha 1994, ISBN 80-85189-23-2, cena 59 Kč (tehdy)

Vlastimil Marek: Český zen a umění naslouchat

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv