Hlavní hrdinka, tedy autorka sama, se v jistém období svého života ocitla prakticky na dně. Manželství, v němž byla nešťastná, se rozpadlo, rozvod byl příšerný – mnoho měsíců žila ve vzduchoprázdnu, kdy společný majetek užívat nemohla a účty se hromadily; vzdala se všeho jen aby už mohla být volná. Následný intenzivní vztah a zejména dramatické rozchody s Davidem ji zničily docela… Nebýt několika zájmů – objevu duchovna, nadšení pro italštinu a pracovní cesty na Bali -, kdo ví, jak by to dopadlo. Posledním impulsem pro změnu byla věštba balijského šamana Ketuta Lijera.

„Jenže já se musela vrátit. Nebo ne? Cožpak to nepředpověděl? Problémem bylo, že jsem taky chtěla navštívit Indii, abych se podívala do ášramu mé guru, a cesta do Indie je rovněž drahou záležitostí, pokud jde o peníze i o čas. K dovršení všech zmatků jsem poslední dobou umírala touhou odjet do Itálie, abych se pocvičila v italštině, ale také protože mě přitahovalo pomyšlení na dočasný pobyt v kultuře, která uctívá potěšení a krásu.“ (Str. 38)

Trilema nakonec Liz vyřeší šalamounsky, rozhodne se věnovat rok sama sobě, léčbě své duše, a během něj strávit čas na všech třech místech. V Itálii, Indii a na Bali. Proto ten název – ‚jíst‘ jako symbol pro radostné přijímání požitků, ‚meditovat‘ pro péči a uklidnění duše a ‚milovat‘ pro čas prodchnutý láskou. Ať už se jedná o lásku k lidem tak, jak jim slouží šaman, lásku při pomoci potřebným (příběh léčitelky Wajan) nebo konečně nalezení lásky pravé, životní. Tři rozměry poznání, tři způsoby léčby duše.

A samozřejmě všechna místa, na nich tráví čas, jsou atraktivní – jsou to místa, kam bychom chtěli, alespoň na krátký čas, utéct. A najít tam osvobození. Vyprávění je autentické, stačí jen chvíli googlit a dozvíte se, jak vypadá Wajan i Ketut. Ten je tradiční šaman se vším všudy a třeba jeho meditace úsměvu je skvělá:

„‚Ty můžeš dělat jógu,‘ tvrdí, ‚ale jóga moc těžká.‘ V tomto okamžiku se zkroutí do křečovité polohy lotosu a svraští tvář do komického výrazu, jako kdyby měl zácpu. Pak se opět uvolní, směje se a ptá se: ‚Proč oni při józe vypadají pořád tolik vážně? Když ty děláš tak smutný kamenný obličeje, vyděsíš dobrou energii. K meditaci musíš jenom usmívat. Usmívat se tváří i myslí, a přijde k tobě dobrá energie a očistí špinavé energie. Usmívej i v játrech. Cvič to dnes v noci v hotelu. Nespěchej, nezkoušej moc usilovně. Příliš vážně, a bude ti špatně. Můžeš přivolat dobrou energii úsměvem. To dneska všechno. Měj se mile, krokodýle. Přijď zase zítra. Jsem moc šťastný, že tě vidím, Liss. Nech vést svým přesvědčením. Jestli ti přijedou na Bali přátelé ze Západu, pošli je ke mně na čtení z ruky – jsem teď moc prázdný v bance od té bomby.‘“ (Str. 245)

Knihu doporučuji a jsem zvědavý na film, který byl podle ní natočený. Podívejte se ještě na recenzi Lucie Šajnarové.

nakladatelství Metafora, Praha 2012, ISBN 978-80-7359-350-6, cena 89 Kč (Levné knihy)