Janek a Lucie si uvědomují, že potřebují životní změnu, že by chtěli změnit bydliště. Probouzí se v nich touha po vlastním hektarovém pozemku, po rodovém statku a žití v souladu s přírodou.
A protože podvědomé akce a vesmírné reakce jsou v souladu, je proces urychlen – požárem. Koupí starý karavan a patřičně nalehko vyrazí poznat lidi, kteří už tak žijí. Je to zároveň mediální projekt, natáčejí rozhovory, fotí a sbírají inspiraci pro svůj budoucí permakulturní život.
Začínají u manželů Suchánkových, naproti nim žije na svém pozemku Kuba, přes něj se seznamí se Šárkou a Jožkou, síť se proplétá a rozšiřuje… přes jedenáct zastavení se nakonec konečně dostanou i ke svému vytouženému prostoru.
A také lépe poznají sebe samé:
Uvědomuji si taky, že se potřebuu podívat na to, jak to vlastně já osobně k pozemkům mám. Není přece náhoda, že už řeším několikátý pozemek a stále to nění ono. Vypadá to na nějaký starý program nebo přesvědčení. Přitahuju si k sobě neprodejné pozemky a lidi, kteří nechtějí pozemky prodat. Rozhoduji se na to podívat s Jožkou přes kineziologii. (Str. 340)
Kniha je soubor hlubokých charakteristik a rozhovorů, přitom ale všechny souvisejí a navazují, je to zároveň příběh. Autoři jsou vetkaní a nakonec se stávají jedněmi z popisovaných.
Text doprovází nádherné fotky:
A povídání je upřímné a hluboké. K tomu se dá vracet.
P. S. Jeden ze zpovídaných a navštívených je „Ondra“, tedy dřívější Ondřej Kano Landa. Už rozvedený – z toho co jsem četl v jeho knize mě to vůbec nepřekvapilo.
Odkazy:
SEDLÁŘOVÁ, Lucie, SEDLÁŘ, Janek. Žít lehce. Brno: Jota, 2021. ISBN 978-80-7565-864-7.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.