Wuwejův zápisník

Jan Šmíd: Čisté radosti mého života

28.03.2008 18:15, Wu | knihy | výběr z knih | komentáře -

obálka knihy Jan Šmíd: Čisté radosti mého životaMilé a příjemné čtení, ačkoliv není nutně idylické. V Čistých radostech mého života je hlavním hrdinou Nat Jessel, drummer (cestující prodejce s oblečením), který ve své stařičké fordce objíždí rajón amerického jihozápadu. Poté, co zemřel Greer Attaway, přebírá polovinu jeho území, ale příliš se mu do toho nechce. Má rád svůj srub v horách, svůj klid a dost času na odpočinek, a ten by se mu ukrátil. Navíc začínat po někom je vždycky těžké:

V devět hodin jsem byl ve Wolf Hole. Ani tady to však nebylo příliš nadějné. Dennis Cantor byl asi tak starý jako ten dědek ze včerejška. Jenom trochu méně protivný. Něco koupit zřejmě chtěl, ale tohle mu bylo příliš drahé, tamto příliš dlouhé, tohle chlupaté a zástěry příliš pestré.
„Podívejte,“ řekl jsem mu důvěrným tónem, „nebudu vám přece nabízet něco, co byste neprodal. Tyhle zástěry letos jen letí, spodky jsou lepší delší, pěkně přes kotníky, a tu cenu, jakou vám dávám já, to vám nedá nikdo na světě.“
„Greer Attaway by mi je dal za polovic.“
„Jářku, že se nestydíte, takhle špinit jeho památku. Kdyby slyšel, zač vám je chci nechat, tak by si přede mnou odplivnul.“
„Kdyby slyšel, zač je od vás beru, tak by si odplivnul přede mnou.“
Zboží potřeboval, to bylo jasné, ale nebyl jsem Greer Attaway. To bylo taky jasné.
„Ještě tam mám jedny blůzy,“ uchýlil jsem se k poslední možnosti ho zlomit. „Počkejte, donesu je.“
Vyšel jsem k vozu, vzal slíbené blůzky a drcnul do Eileen. Nedá se nic dělat, musíš pomoct vydělávat! (Str. 147)

V ukázce se nám objevila Eileen. Lvice. Umíte si představit tu hrůzu, když ji Nat potkal v lese – později se naštěstí ukázalo, že situace není tak hrozná.

Nat je prostý, upřímný člověk a o svých trampotách mluví tak přímočaře, že si ho prostě musíte oblíbit. Čisté radosti jeho života už jsem naznačil na začátku, přidám ještě ukázku:

Sedím dál a přemýšlím a ani nevím o čem. Ale jistě o samých příjemných věcech, protože je mi dobře a jsem spokojen s celým světem. Někdy také chytím úplněk a to je skála zase úplně jiná. I údolí, i vzduch. Měsíc vychází trochu stranou mezi stromy, stoupá na oblohu a ostrými stíny maluje po útesech prazvláštní obrazy. Rychle se mění a připomínají stále něco jiného. Je to jistě hřích, takhle nečinně sedět, starý Haskett má pravdu, jsem budižkničemu. Ale vydržím se na to dívat dlouho do noci. (str. 55)

Přehled knih Jana Šmída spolu se stručným obsahem najdete na stránkách Detektivka. A sem se určitě podívejte – stránka, která cit. po dokončení chce být internetovým vyznáním našeho trvalého okouzlení knížkami 'Čistých radostí' pana spisovatele Jana Šmída. Zatím tam najdete fotografii, jak by asi mohl Natův srub vypadat, a mapu, kde podle popisu stál.

Aktualizace 26. 6. 2020: Kniha je tak nádherně laskavá, že se k ní vracím pokaždé, když potřebuji načerpat trochu klidu a síly.

Čím byla krajina méně obydlená, tím se mi zdála krásnější. Sám nevím proč. Snad že jí každý umělý tvar, každý dům, hřiště, letiště, všechen ten hluk, kouř, všechno to násilné seskupení lidí ubírá na původnosti, na jednoduchosti tvarů i jednoduchosti života.

Je sice pravda, že jsem toho v takové krajině mnoho neprodal. Ale rozhlížet se a nikde na obzoru neuzřít střechy ani komíny, jen sem tam nějakou osamělou chalupu, vědět, že hvězdy svítí jenom pro vás a stromy voní jenom pro vás, to je opět jedna z čistých radostí mého života. (Str. 83)

Je toho v ní ale mnohem víc, než jen kochání se krajinou. Čisté radosti jsou jen kořením v jinak poměrně náročném životě kočovného prodejce. Zažije přepadení, nemoc své souputnice, musí se vypořádat s jejím majitelem, v novém rajónu na něj všichni koukají skrz prsty, když narazí na poutníka, nikdy neví, jestli je to člověk jeho ražení, nebo spíše nějaký lump… Teprve když se zastaví, nebo vrátí do svého srubu, připomene si, jak rád je na světě.

Potom jsem otevřel dveře.
Dýchla na mě železná kamínka, poličky, kavalec, benzínová lampa, stolek a židle, dýchla na mě vůně naštípaného dřeva, složeného u kamen, polička s nádobím, vzadu spižírna s cibulí a uzeným masem, prostě – dýchl na mě domov.
Rozevřel jsem okenice a dovnitř vstoupil les. (Str. 36)

Odkazy:

nakladatelství Československý spisovatel, Praha 1977, ID 22-019-77

12345
1206724500000

Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online