„(...) na což všechno dohlížejí samostatná ministerstva a odbory – vše násobeno třemi úrovněmi státní správy: obecní, provinční a federální, jejichž úřady jsou strategicky rovnoměrně rozptýleny po celé Itálii (aby bylo zajištěno přežití úřednictva v případě jaderného útoku), a to bez jakýchkoli rozeznatelných vnějších označení, s parkovacím místem nedostupným v okruhu několika mil a úředními hodinami určovanými každé ráno hrou v šipky; úřady, na něž ‚budete muset přijít znova příští týden nebo příští měsíc‘, protože se zrovna stěhují nebo se právě přestěhovali, aniž uvedli kam, nebo protože odpovědný úředník, který má věc na starosti, je na obědě, na poradě, v bezvědomí či mrtvý.“ (Str. 87)

Problémy se zaměstnanci nebezpečnými sobě i svému okolí:

„Tehdy jsem ho měl zastřelit. A jestli ne tehdy, tak hned potom, co nechal motorovou pilu běžet bez oleje, až se rozžhavila doběla a slila se v jediný celistvý kus. Nebo potom, co při opakovaném otáčení na místě na špičatém kameni jeden pás traktoru úplně urval. Já jsem si však ještě počkal, až bude přeparkovávat mé auto, zapomene zatáhnout ruční brzdu a udělá mi z něj tahací harmoniku.“ (Str. 137)

Nebo zoufalství nad dostupnou technikou:

„Tak předně, tenhle traktor je Fiat, vyrobený v Itálii, což znamená, že týmy konstruktérů celá léta pracovaly na tom, aby byl pokud možno co nejsložitější a nejnepohodlnější. Například je jen 24 palců široký, nepočítám-li v to pásy. Takže první věc, kterou si uvědomíte, když do něj vlezete, je to, že už se možná nikdy neodostanete ven. Vaše druhé zjištění, jak tam tak sedíte v pozici vyhrazené obvykle rodícím ženám, je to, že tenhle traktor má víc pák a páček, než všechny automaty v Las Vegas dohromady.
Nejprve pomocí jedné ze dvou pák zvolíte jednu z osmi rychlostí. Pak si jinou pákou zvolíte, zda chcete jet dopředu nebo do dozadu. Přidáte trochu plynu, nikoli pedálem, ale, uhodli jste, pákou! Ale funguje stejně jako plynový pedál v autě, kde abyste jeli rychleji, stlačíte, a abyste jeli pomaleji, uvolníte? Sakra, ne! To by bylo podle zdravého selského rozumu. Abyste jeli rychleji, musíte zatáhnout, abyste zabrzdili, musíte páku vší silou stlačit. Chcete-li tu zatracenou věc uvést do pohybu, musíte sepnout spojku (nikoli však spojkovým pedálem, nýbrž spojkovou pákou). Pro řízení traktoru, držte si klobouky, šlapete na nožní brzdu (...).“ (Str. 206)

Děj je jednoduchý, ale zcela zřetelný (to také nebývá u útěkových knih zvykem) – od myšlenky založit vinici, přes hledání domu s pozemky, jeho rekonstrukci, zakládání vinice se všemi peripetiemi, až po první sklizeň a první úspěchy. Mátého vína jsou výborná, podle textu na záložce dostala velmi vysoké hodnocení 90-92 bodů od časopisů Wine & Spirits a Wine Spectator.

„Přečerpávání samospádem je jednoduché: v případě vína obejmete demižon, uchopíte ho za obě pletená ucha a postavíte ho na stoličku. Necháte kýlu trochu odpočinout a poté postavíte na podlahu do jeho blízkostí sud. Jeden konec průhledné hadičky vložíte do demižonu a druhý do úst. Sajete, dokud vaše tváře, plíce a jiné orgány neimplodují. Pak se posadíte a uvažujete, proč si Bůh vybral zrovna tenhle den, aby vypnul přitažlivost, protože skrz tu hadičku vidíte víno stoupat, ale z nějakého Madonna puttana důvodu nechce téct dolů.
Pak vám vaše polovička poradí, abyste zvedli ten konec hadičky, který je v demižonu, protože se možná přisál ke dnu. Odpovíte sarkastickým smíchem, ale až se nebude dívat, uděláte to, znovu vložíte hadičku do úst, nadlidskou silou nasajete a ucítíte, jak víno vystřeluje nahoru hadičkou a ven vašima ušima a nosem.“ (Str. 62)

Ač vínu příliš neholduji, při čtení této knihy jsem dostával chuť nejen víno otevřít, ale otevřít si i vinici. Škoda, že jsem kupón na destiprocentní slevu na Mátého vína od ENO objevil až po dočtení knihy – mohl to být dvojnásobný zážitek, číst se sklenkou v ruce...

pro Marten Consulting / Eno vydal Maxdorf, Praha 2012, ISBN 978-80-7345-304-6, cena 295 Kč