Marta Davouze: Dům v Bretani (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Marta Davouze: Dům v Bretani Marta Davouze vypráví o tom, jak se odstěhovala do Bretaně, našla tam svého druhého muže a spolu zrekonstruovali prastaré sídlo. Jak se pouštěli do chovu zvířat, pěstování rostlin, hotelových služeb i kulturně vzdělávacích projektů.

„‚Víš, co mi zrovna tuhle říkal Filip?‘ zeptal se můj kovboj, zatímco jsem mu ošetřovala rány.
‚To je ten, co chová ovce?‘
‚Jo. Jak prý to děláme, že nám ty ovce tak jdou.‘
‚Jako proč se nám tak množí?‘
‚No.‘
‚A cos mu řekl, že děláme?‘
‚Že neděláme nic, protože to neumíme. Co kdybychom mu je dali?‘“

Bretaň je svérázný a drsný kraj, nutící lidi k pospolitosti a vzájemné pomoci, ale který vás, když k němu získáte vztah, už nepustí.

„K tomu, aby tu člověk žil a pracoval, aby to při první vichřici nevzdal a neodjel do méně drsných končin, musí totiž Bretaň opravdu milovat. Musí být trochu romantik, musí se vcítit do její podivuhodné nostalgie, do její starobylé duše, musí se pokořit před přírodními živly, musí se vzdát navyklých banalit virtuálního světa a přizpůsobit se v reálu tomu, co znal jen z televize. Kdo ale takové lásce propadne, zůstane jí navždy věrný.“

Po prvních pár kapitolách jsem byl trochu zmatený z jejich nesouvislosti, jsou poněkud skokovité v čase i v tématech, v jedné je stručné seznámení, pak něco o stavbě, jinde o české rodině, pak zase o cestě do Ruska. Čekal jsem román nebo plynulé vyprávění. Rychle jsem se ale zorientoval a začal knihu považovat za soubor (pěkných) článků z nějakého časopisu. V doslovu se ukázalo, že si autorka je dobře vědoma svého stylu, považuje se za publicistku a knihu sepsala spíše jako záznam příhod, jako košatý deník. To je myslím nejpřesnější charakteristika. Čtení mě bavilo, ale mezi nepostradatelné knihy pro útěkáře z města bych ji nezařadil.

nakladatelství Mladá fronta, Praha 2013, ISBN 978-80-204-3225-4, cena 189 Kč (e-book)

Marta Davouze: Dům v Bretani

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv