Wuwejův zápisník

Lajla Rolstadová: Vlčí ostrov

23.06.2019 21:45, Wu | knihy | komentáře -

obálka knihy Vlčí ostrovKdyž jsem si knihu kupoval, zaujalo mě v recenzích jednak autorčino zimní správcování kempu v Kanadě (údržba a topení ve srubech), jednak její buddhistická meditace jako pomoc proti návalům úzkosti:

Od chvíle, kdy jsem spláchla tabletky do záchodu, ale uběhla spousta let, bylo to ve Španělsku na meditačním táboře. Chvíli po propuštění z nemocnice jsem se seznámila s buddhistickou meditací. Poskytla mi novou perspektivu, jiný způsob, jak zvládat obtížné pocity a myšlenky. Přesto jsem se strašně bála skončit s léky. Primářův hlas mi zněl v hlavě jako ozvěna: víra v to, že to bez nich nezvládnu, že znovu onemocním. Na kurzu jsme meditovali každý den několik hodin. Neuvědomovala jsem si, že by se moje léky neměly s intenzivní meditací kombinovat, cítila jsem, že se se mnou něco děje, že se začínám vznášet, přestávám se ovládat, cítila jsem chemický šum v krvi. Pak jsem prášky z krabičky vysypala do mísy a dívala se, jak mizí, bílé, růžové a modré. Najednou se ve mně něco uvolnilo, dovolila jsem něčemu z hloubi nitra vyplout na hladinu a zmizet, začala jsem v noci spát i bez tablet. Ještě mnohokrát potom to bylo zlé, ale dokázala jsem to, prošla jsem si tím, pohnula jsem se kupředu.

Změna prostředí; nepředvídatelnost, stres a osamění, to musí být pro její křehkou rovnováhu těžká zkouška…

A teď tu sedím a okouším to znovu: strach, který mě svírá, prázdnota, dojem, že postrádám smysl života. Moře je šedé, kameny také, oblečení studené a lepkavé. Ale já nechci, takhle to nechci. Pomalu vstávám, jdu nahoru ke kuchyni a rozdělávám oheň v krbu.

Postupně se ale z knihy vyklubal docela jiný žánr – totiž roadmovie. Celá prostřední část (Cesty) je putování po Britské Kolumbii, se vším, co k tomu patří – neznámo, bytí tady a teď, poznávání nových lidí i starých známých, svérázných postav i životních zkrachovalců.

Je to moje první auto. Záloha z nakladatelství akorát pokryje jeho koupi a několikaměsíční pojištění. Téměř přesně před třemi měsíci jsem si udělala řidičák. Odvažuju se vyjet od Itala ze dvora, až když je pozdě večer a provoz minimální. Přesto musím cestou zastavit, zajet na parkoviště u nákupního centra, protože mám pocit, že všechny jízdní pruhy, celé to veliké chaotické dopravní soukolí, jsou neskutečně děsivé, až mi z toho vytrysknou slzy. Kdyby nebylo Jayovy výuky, cítila bych se úplně ztracená. Otírám si slzy hřbetem ruky a opět se chápu volantu, zhluboka se nadechuju a znovu startuju.

Druhého dne si pod zpětné zrcátko zavěsím lapač snů a malý, ručně šitý medicinový váček z jelenice, celé auto pak vyčistím vykuřovadlem. Sklopím zadní sedadla a zařídím si na nich hnízdečko, aby bylo kde spát. Jsem připravená. Teď vyrazím na cesty, ani nevím, kam mě vítr zavane.

Třetí část, Údolí koní, je zase usazení se. Kromě několika výjezdů a výletů autorka tráví čas na břehu jezera a stará se o chaty svých přátel. Sbírá dřevo, topí, opravuje závady, bojuje s myšmi… tak obyčejný život – a tak důležitý pro duši. A šaman Georgie? To už si budete muset přečíst sami.

Na křest knihy se dostavila velká většina obyvatel rezervace. Moji pozornost zaujme postarší muž s dlouhými stříbrnými vlasy a jasnýma očima. Jako by mě k sobě přitahoval, ne a ne z něj spustit zrak, on mi pohled oplácí a usmívá se na mě. Pak vystupuje na scénu. Má na sobě obnošené jelenicové rukavice s korálkovou výšivkou, drží buben z kůže napnuté na dřevěném rámu. Bubnuje a zpívá, jeho hlas je jako divocí ptáci, muž chraplavě křičí, pak mu hlas změkne a pomalu se snáší k zemi, stojím tam jako očarovaná, zatímco něco ve mně se začíná chvět. Později dotyčný s kýmsi hovoří, usmívá se, směje se, ale tu a tam se na mě podívá, až se takřka mechanicky vydám k němu, on mi podá ruku a představí se. Georgie, řekne, a když mu sdělím své jméno, jeho úsměv se rozšíří.

Aha, ty jsi to norské děvče, co bydlí v Pineově chatě, vykřikne, já jsem si to hned myslel, opravdu! Dřevo, vyhrkne najednou, máš dost dřeva?

Kniha má svoje kouzlo, styl je čisté, prosté vyprávění, žádné složité finesy nebo odbočky, jen deník s naprosto upřímným popisem pocitů (a přírody a lidí, samozřejmě). Velmi rychle si vás tak podmaní a možná trochu zatoužíte po také takovém vybočení z běžného života.

Odkazy:

nakladatelství KNIHA ZLIN, Zlín 2016, ISBN 978-80-7473-474-8, cena 179 Kč (e-book)

12345
1561319100000

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online