Zatímco Žambochova Líheň byla přes nespornou inspiraci Kulhánkovými upíry zároveň odlišná, Visio in Extremis je už upírovina čistá. Hlavní hrdina, samotář Mathias Majer, se vymanil z tradice, nebuduje klan, nezúčastňuje se válek. Na svém území (Země bývalé Koruny české) funguje ve skrytu, přestal i zabíjet – našel lepší a příjemnější způsob, jak se uživit.
To všechno ale jen do chvíle, než v jakémsi baru narazí na mimořádně atraktivní ženu, proplete se s ní útokem neznámé bandy a stráví s ní noc. Od té doby jako by se všechno pokazilo… začínají jej stíhat glyheni, jdou po něm neznámí upíři, jeho území narušuje Tizoc, velmistr odněkud z jižní Ameriky. Matthias jde z boje do boje, akce prakticky nepřestává.
To je trochu slabina knihy, bojů je příliš a závěrečné vítězství je i na upírské poměry … nadupírské.
Zajímavý je koncept paměti, kterou si každý dostatečně starý upír musí začít nějak udržovat, posilovat, aby dokázal najít věci, které dříve znal a které se mu mohou hodit. Mathias zůstává u starého dobré papíru, zato Tizoc si poradil originálně.
Měl-li bych to shrnout a zhodnotit, kniha je v kontextu Žambochových děl spíše průměrná – jakkoliv dobře se čte.
Určitě se ještě podívejte na precizní recenzi Borise Hokra.
nakladatelství Stanislav Juhaňák - Triton a EF, Praha 2011, ISBN 978-80-7387-508-4, cena 299 Kč
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.