Miroslav Žamboch: Predátoři (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Miroslav Žamboch: Predátoři Predátory jsem si původně, při pohledu na obálku, koupit nechtěl. Ne že bych snad měl něco proti dinosaurům, naopak, zajímal jsem se o ně už jako dítě ještě před celosvětovou „Jurassic Park“ mánií. Myslel jsem si ale, že mě nějaké lovecké výpravy do pravěku nebudou zajímat. Jak jsem se mýlil... Miroslav Žamboch totiž umí vyprávět příběhy natolik dobře a jsou natolik strhující, že je nakonec jedno, v jakém prostředí se odehrávají.

Marek Twilli je mladý vědec na univerzitě; kromě složitých a nepochopitelných matematických abstrakcí naší reality jej zajímají rychlá auta a nic nenasvědčuje tomu, že by se jeho život měl nějak výrazně měnit. Lov zvířat mu připadá jako zvrhlá zábava, lovecké zbraně zná jen z obrázků a kdyby ve skupince lidí skupince kolem jeho spolužáka ze školy Jana Petra nebyla Alice, nejatraktivnější dívka jakou kdy viděl, ani by se do konverzace nezapojil. Leč stalo se, a tím se odstartoval sled událostí. Když Marek při svých výzkumech objeví obousměrný vektor, umožňující odskok do jiného času na Zemi a zase návrat zpátky (zatímco všechny dosavadní vektory byly buď jednosměrné, nebo vedly do neznámé reality a sondy se vrátily bez použitelných údajů), dostane nabídku, kterou nelze odmítnout.

V druhohorách je ovšem čeká i přes veškerou přípravu spousta nepříjemných překvapení a děsivých problémů. Členové výpravy pod napětím selhávají, prostředí je náročné, horké a vlhké, agresivita a žárlivost Alicina snoubence k atmosféře také nepřispívá a to nemluvím o samotných dravých dinosaurech, vrcholových predátorech své doby, inteligentnějších mnohem víc, než kdokoli čekal... Grimkov, ruský lovec a dozajista šaman, je jediný, kdo to tuší, ale jak se připravit na neznámé?

„'Umřeme tady, všichni nebo aspoň většina z nás. Okolo je divoký, nebezpečný svět. Rozumím mu, i když je tak cizí. Silný požírá slabšího, slabý se snaží přežít. Ale je tu ještě něco jiného, naprosto cizího, nepřátelského... nevím co,' pokrčil rameny.
Žhavý konec cigarety se rozzářil, jak mohutně potáhl.
Ať kouřil cokoliv, omamné to bylo - začínala se mi točit hlava.
'Sleduje nás to, chce to naši smrt; chce to velké zabíjení, chce to zůstat vládcem své říše. Ještě vyčkává, zkoumá nás, připravuje se. Až se rozhodne, umřeme.'
Grimkov zavřel oči, cigareta mu vyklouzla ze rtů.“ (Str. 224)

Zápletka a technické provedení výpravy je dobře promyšlené. Matematický a fyzikální aparát, kterým výpravu do minulosti Žamboch vysvětluje, posoudit neumím, ale zní reálně. Samotná expedice pak musela myslet na všechno - terénní vozidla i palivo, zdroje elektřiny, vysílačky, potraviny, všemožné zabezpečení, zaměření hvězd, umístění radiomajáku. A co umístění místa přistání? Jak asi vypadalo místo, kde se výprava zhmotní, v druhohorách? Neobjeví se pod zemí? Nebo sto metrů vysoko? To už by se nikdy nedostali zpátky... Informace o podnebí, krajině a druhohorní fauně i flóře, které zaznívají tak nějak mimochodem, ukazují, že kniha je nejen promyšlená, ale také podložená rozsáhlým studiem odborné literatury.

Nemůžu zapomenout ani na růst hlavní postavy, ze slabého intelektuála se pod tlakem okolností stává hrdina, kterému se podaří téměř nemožné - totiž přežít. Vřele doporučuji.

Recenze: BoboKing.

nakladatelství Triton a EF, Praha 2007, ISBN 978-80-7387-027-0, cena 299 Kč

Miroslav Žamboch: Predátoři

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv