Pocta Jiřímu Kulhánkovi, zejména jeho Nočnímu klubu.
Hlavní postava, vysokoškolská asistentka Marika, se náhodou večer zaplete do potyčky neznámého, atraktivního muže s pouličním zlodějem. To rozpoutá doslova lavinu událostí, které naberou vlastní směr, tedy alespoň z jejího pohledu. Marika se dozvídá, že onen neznámý je Alex, geniální syn do jisté míry také velmi schopného ruského mafiána, přijímá nabídku zaměstnání - pomáhat chránit Alexe, když upadne do jednoho ze svých tvůrčích transů a hlavně čelí protivníkům, kteří jsou tak rychlí a tak odolní, jako by ani nebyli z našeho světa.
Na kulhánkovské průpovídky, cynické a ironické poznámky narážíme téměř v každé kapitole.
„Gruber vám dokáže zjistit, jestli a co jsem jim odpověděla, řekla jsem napůl vztekle, napůl plačtivě a napůl opile. Tři půlky jsou moc.“ (str. 181)
„Nohama jsem se zapírala do podlahy, v pravačce držela pistoli a snažila se vzpomenout na nějakou modlitbu. Vybavovaly se mi jen básničky ze školky. I to bylo lepší než myslet na tvora v neosvětleném voze za námi.“ (str. 217)
Odkazy na Kulhánka jsou očividné, nejen přímé (zmínky o nejbohatším Čechovi, spisovateli Jiřím Rulhánkovi, o sektě vytvořené kolem jeho knih pobaví, pojetí první knihy Líheň: Ovum jakožto kulhánkovského fanware nepřekvapí) ale i nenápadnější v tématech a ději (organizace, klany, zbraně a meče, nelidsky zdatní protivníci).
Volba jmen je kapitola sama o sobě. Jiřího Rulhánka jsem už zmínil, jméno doktora Yatsona mi poněkud připomíná doktora Watsona, Tomáš Replík, člen komanda, který obrazně řečeno přešel na druhou stranu, zase navozuje jméno poslance Tomáše Teplíka (ten ostatně stranu změnil také). Marika se jmenuje Zaháňská, neméně důležitý je Alexandr (Rubin). Zaháňská je dost nezvyklé jméno, napadá mě jenom kněžna Kateřina Vilemína Zaháňská. Na jejím zámku v Ratibořicích se prý zastavil ruský car Alexandr. Je to náhoda? Možná jsem začal být paranoidní, ale hledal jsem jinotaj skoro za každým jménem :).
Popisy postav najdete tady, spoustu materiálů o knize na www.lihen.cz, tedy pokud se stránky rozběhnou, recenze:
Celkové vyjádření - no, já mám rád Kulhánka, takže je jasné, že se mi Líheň líbila a druhý díl si přečtu také. Jestli někdo Kulhánka nezná, měl by začít jím, a pokud ho nesnáší, Líheň nemá cenu zkoušet.
Přečtěte si také článek o pokračování - Líheň 2.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.