Sedím takhle navečer u ohně, tam v dálce, a padne mi zrak na psa. Stojí opodál, hlavu skloněnou, něco očichává a viditelně neví co dál. Jdeme se podívat co vyvádí a nestačíme se divit. V trávě se choulí sametově černý kožíšek, růžové tlapky s dlouhými silnými drápy a neposedný čenich. Náš dědek jezevčík, flegmatik, jehož vztah k většině zvířat se podobá Garfieldovi a myším, ulovil krtka! Navíc uprostřed trávníku bez jediného krtince. Co na tom, že nejspíš zmatený krtek vylezl z chodby a neméně zmatený pes mu zastoupil cestu, výsledek je stejný, jako kdyby ho vyhrabal. Tady by se hodila fotka, jenže já s sebou foťák neměl (ta hračka v mobilu se nepočítá), takže bohužel (krtek na Wikipedii).
Pak ovšem přišla kardinální otázka: "Co s ním?" Každý zahrádkář ví, co v takových případech dělat, vezme vidle nebo lopatu, ale ... Vzali jsme alespoň plastový lavor, nechali krtka vběhnout dovnitř a odnesli ho za plot, směrem k lesu. Snad se nevrátí, příště by mu výlet nemusel projít tak snadno.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.