Bakly je bojovník jako hora. Kdo ho spatří, pronese něco ve smyslu, že by se z něj dali nadělat tři normální chlapi. Přehánějí, byli by jenom dva. Roky v aréně a ještě delší roky vyplněné nájemným zabíjením z něj udělaly bojové monstrum. A také zanechaly pustinu uvnitř duše spolu se skrytou touhou po smrti. Smrti v boji.
„Jména mrtvých nejsou důležitá. Mlčel jsem, poslouchal jejich kroky, dech, vrzání kůže a škrábavé zvuky drátěné zbroje. Jeden na sebe stáhne mou pozornost útokem, druhý se soustředí na pokrytí případného protiútoku, třetí mě odzbrojí, zraní, nebo rovnou zabije. Stará taktika.“ (Str. 72)
V povídce Holýma rukama ho zastihneme na turnaji u barona Coglia, vládnoucího malému okrajovému panství. Turnaj je ale jen záminka, ve skutečnosti je tady s tajným úkolem unést baronova vězně, čaroděje Cvenga. Bakly totiž pracuje pro hraběte, který po celém císařství vyhledává lidi s magickým nadáním a snaží se je císaři vyfouknout před nosem. To by nám mělo být povědomé... Ostatně indicií je víc. Koniášův svět je opět o něco propracovanější a komplexnější.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.