Tady už to začíná opět být zajímavé dějově. Ne že bychom snad některé nápady v Kulhánkovi už neviděli – hlavu, ke které doroste tělo, v Stronciu; tajný řád, uměle založený upíry, v Nočním klubu; chatu v lesích ve Vládcích strachu -, ale jsou dobře poskládané a doplněné novinkami. A hlavně, předvídatelnost je pryč, nejednou jsem byl vážně zvědavý, co bude dál, únik z vesmírné lodi bez únikového modulu nebo závěrečný souboj s Fredem Channonem jsou příslovečně na hraně toho, co žánr snese.

„Mniši samozřejmě kartany nenáviděli. Důvod byl prostý. Mimozemšťané nikdy neslyšeli o Bohu ani Ježíši Kristu. Pokud měli nějaké náboženství, jeho podstatu si důsledně nechávali pro sebe. Pro katolické mnihy tak žlutí mimozemšťani představovali ďábelská stvoření. Jejich příchod považovali, podobně jako mnoho jiných křesťanů, za předzvěst apokalypsy. Tedy ti, kteří se od víry neodvrátili. Po invazi nastal obecně dost velký odklon od náboženství, což mě mrzelo. Osobně jsem se považoval za křesťana. Tedy tak moc křesťana, jak jen stovky let žijící upír může být. Klesající vliv a moc církve mě trápily.
S církví se totiž dal vždycky dělat zatraceně dobrý byznys.“

Nedají se přehlédnout kulturní odkazy, kniha například ocituje začátek Listerovy písně Na Ganymed a na Titan nebo zmíní Candomblé – škoda jen, že je autor hned vzápětí vysvětluje, ubírá to na samozřejmosti a znalým to trochu kazí radost z objevování. Kniha by měla více vrstev.

Recenze Petr Václavek

nakladatelství Freetim(e)publishing, Praha 2013, ISBN 978-80-7425-870-1, cena 179 Kč