Prvních sto stránek jsem se každou chvíli musel vracet a listovat, abych si připomněl, co která zkratka znamená a kde vlastně jsem. NMD jsou nemendělejevovské prvky, VM vlastník médií, TZ technický zaměstnanec nebo také technozombie ...

Cynických hlášek, které ke Kulhánkovi neodmyslitelně patří, je až nepřeberné množství, tentokrát si opravdu dal záležet. Nějaké ukázky:

• „Slečna Hayesová vrávorala a kolem ní ječeli a vířili šťastní lidé - ti méně šťastní leželi a byli velmi tiší.“ (str. 62)
• „Na těžkých odstřelovačských puškách je složité, že projektily létají daleko rychleji než zvuk - je to složité hlavně pro cíl.“ (Str. 80)
• „... jenže přistát touhle rychlostí, tak má kariéra tajného agenta dynamicky přejde v kariéru impaktního kráteru.“ (str. 244)
• „Ostrá pozornost mé rotační zbraně Svobodné trochu rozptýlila.
  Po okolí.“ (str. 329)
• „V očích měl tolik inteligence, že jsem se musel podívat ještě jednou, jestli jsem něco nepřehlédl.“ (str. 410)

Skvělé jsou narážky na současnou konzumkulturu:

• „Při archeologickém průzkumu trosek předledových měst byly objeveny tuny poničených záznamových médií, a zaměstnancům Archeologického ústavu se je podařilo (a stále daří) zčásti rekonstruovat. Proto už dlouho známe filmová díla předledové doby jako Star Wars, Matrix, Tarzan & Jane, Killhead, Alien versus Predator, Spider-Man versus Predator, Ježíš versus Predator, Predator versus Godzilla, Ježíš versus Godzilla, Ježíš versus Adolf Hitler, Adolf vrací úder, Ježíš & Predator versus Waffen SS, Tarzan versus Jane... v archeologické nomenklatuře se tomuto období říká Pozdní kultura versus filmů.“ (str. 71)
• „dávali sedmsetšedesátýprvní díl seriálu Zchátralí a zteřelí - tenhle seriál dávají pořád dokola, šest dílů denně, aby si všichni dostatečně uvědomili ...“ (str. 407)
• „'JOBUGELLA! Nový řasový jogurt s extra velkými kousky tykadel! Mnoho proteinů! Mnoho chutí! Mnoho nevšedních zážitků! Křupavé! Křup křup - zdravý zub! Kupte deset JOBUGELL a vyhrajte zájezd do sedmistého patra AE Centrální'“ (str. 343)

A můžete si být jistí, že konec vás překvapí. Kdo je vlastně čí loutka a existuje vůbec svobodná vůle? Symbolické je, co si na konci hlavní hrdina "svobodně" objedná k jídlu...

Co bych k tomu ještě dodal? Že jsem těch 467 stránek přečetl zhruba za tři dny? Přečtěte si o Stronciu také tady: