Dlouho očekávaný titul před Vánoci konečně dorazil na trh a takové nabídce nelze odolat. Co nám tedy mistr strhující akce a neodtrhnutelných knih naservíroval tentokrát: nezničitelného hrdinu, ještě nezničitelnější nepřátele, potoky krve, ale hlavně velice zajímavý postapokalyptický svět.
„Když v červenci 2015 začalo v Evropě sněžit, lidé nevěřícně vycházeli do ulic a TV zpravodajství bylo plné koulujících se dětí, zasněžených plováren a nabouraných automobilů.
Stále sněžilo.
A sněžilo.
Za první týden zemřelo deset miliónů lidí.
A sněžilo.
Teď už na celé planetě.
Do konce srpna zemřely čtyři miliardy lidí. Mnozí se v mnohametrových vrstvách sněhu prostě udusili.
V polovině září ožily sopky na většině tektonických zlomů. Prý to bylo prudkou změnou zátěže kontinentálních ker. Jestliže doteď se od bělostného povrchu většina slunečních paprsků odrazila, nyní popel a dým ve stratosféře zatáhly oponu nadobro.
teplota klesla na průměrných devadesát stupňů Celsia pod nulou.“ (str. 66)
Teď si říkám, proč ne 2012, kdy má skončit Mayský kalendář :)?
Prvních sto stránek jsem se každou chvíli musel vracet a listovat, abych si připomněl, co která zkratka znamená a kde vlastně jsem. NMD jsou nemendělejevovské prvky, VM vlastník médií, TZ technický zaměstnanec nebo také technozombie ...
Cynických hlášek, které ke Kulhánkovi neodmyslitelně patří, je až nepřeberné množství, tentokrát si opravdu dal záležet. Nějaké ukázky:
Skvělé jsou narážky na současnou konzumkulturu:
A můžete si být jistí, že konec vás překvapí. Kdo je vlastně čí loutka a existuje vůbec svobodná vůle? Symbolické je, co si na konci hlavní hrdina "svobodně" objedná k jídlu...
Co bych k tomu ještě dodal? Že jsem těch 467 stránek přečetl zhruba za tři dny? Přečtěte si o Stronciu také tady:
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.