Jak diskutovat: kvaziargumentace nejsou diskuze (Wuwejův zápisník)

Rozdělení pochází z knihy M. Jaurise a Z. Zastávky Základy neformální logiky, některé příklady jsou ze zkušenosti, jiné zcela smyšlené. Samotné slovo kvaziargumentace je velmi výstižné, "kvazi" je dle slovníku cizích slov ABZ „první část složených slov mající význam jakoby, připomínající, zdánlivý“, kvaziargumentace tedy zdánlivá argumentace.

Vyhrožování

Inu, dvoumetrový chlap vážící metrák disponuje dostatečnou kvaziargumentační silou - stačí když naznačí, že pokud budeme trvat na svých námitkách, mohl by nám zuby vyrazit. To je vyhrožování psychické, násilí se vede ve slovní rovině. Existuje i jeho varianta fyzická, kdy se od slov přejde k činům.

Latinský název argumentum ad baculum znamená česky "argumentace holí", co dodat?

Vydírání působením na city

Další velmi častý nečistý způsob, jak někoho k něčemu donutit s tím, že se on sám bude cítit mizerně. Cílem je vzbudit lítost, soucit případně snahu vyhnout se pocitu viny.

„Jestli mě máš rád, přestaneš utrácet čas na fotbale a budeš radši se mnou!“

Argumentum ad misericordiam znamená "argumentace k útrpnosti".

Společenský apel

Jemnější, ale stále nečestný způsob, využívá příslušnosti ke skupině aby si vynutil očekávané chování.

Přímá výzva apeluje přímo na jedince „Ty, jako křesťan, bys měl milovat svého bližního, a věnovat mi pár stovek.“, výzva nepřímá se obrací na nějakou vlastnost, kterou daný člověk přijímá. Myslím, že by to mohla být tahle hrůza: „Kdo neskáče není Čech.“

Argumentum ad populum znamená argumentace k velké skupině lidí.

Individuální apel

Individuální apel je velmi oblíbená záležitost, jednoduše se zaútočí na člověka, se kterým se diskutuje. Je možné ho urážet, podezírat, obviňovat: „Jezdíš autem a mluvíš o ekologii?“. Mnoho příkladů shromáždil Karel Čapek ve svém textu "Dvanáctero figur zápasu perem čili příručka písemné polemiky", do dnešního prostředí je výborně převedl Martin Malý v článku Trvale udržitelná kráva II.

Argumentum ad hominem znamená doslovně "argumentace k člověku".

Dovolávání se autority

Odvolat se na skutečnou autoritu v daném oboru může být užitečné, obzvlášť tehdy, když si sami nejsme jisti svými argumenty, ale pozor, argumenty to nenahrazuje.

Nejčastější je asi povolání autority v nesouvisejícím oboru - a tak se sportovci vyjadřují k politice, umělci k ekonomice a známý misogyn Arthur Schopenhauer je brán jako autorita ve vztazích mezi muži a ženami (viz. Josef Hausmann: Nahota feminismu).

Ovšem autoritu můžeme udělat jak ze sebe sama („Jak jistě víte, o politiku se zajímám již od základní školy.“), tak ze svého oponenta („Člověk s vaším rozhledem nemůže pochybovat o tom, že terorismu je nutno se bránit.“).

Argumentum ad verecundiam znamená "argumentace působící na nesmělost".