„Co takový švagr tvářící se jako génius, ale neschopný udržet si zaměstnání déle než pár měsíců? Anebo ta nenápadná, téměř až neviditelná teta, která s nasazením pečuje o všechny kolem sebe, náhle záhadně onemocní a její křehké zdraví vás přinutí, abyste se pro změnu starali vy o ni? Musíme vůbec mluvit o prapodivně milujících rodičích, kteří kážou o tom, jak se má mít člověk rád, a pak od něj s naprostou samozřejmostí očekávají, že v první řadě bude láska prokazovaná a dokazovaná jim?“ (Str. 8)

Upíři jsou samozřejmě metafora, z psychologického hlediska jsou to lidé s poruchou osobnosti; s odchylkami ve vnímání, cítění, mezilidských vztazích nebo třeba v kontrole impulzivity. Jejich porucha nemusí být nutně tak velká, aby zapadala do jasné diagnostiky, ale je velká dost na to, aby ničili své okolí – a aby si to neuvědomovali nebo to považovali za samozřejmost.

Autor se věnuje pěti typům upírů:

• Disociální, kteří jsou závislí na vzrušení, ale důsledky nebo zodpovědnost jsou jim cizí. Jsou to „upíři nebojsové (Sexy, senzační a strašně škodliví pro zdraví)“, „upíři prodejci ojetých aut (Falešnější než ten nejfalešnější hráč, proto důsledně čtěte mezi řádky)“, „upíři tyrani (Jsou to statní, silní a pitomí hromotluci jako ti, kteří vám ve škole kradli oběd)“
• Histrionští, kteří žijí pro pozornost druhých. Patří sem „sentimentální upíři“ a „pasivně agresivní“ (to jsou ti bezbřezí pečovatelé).
• Narcističtí, kteří se považují za dar a pro vás je čest něco pro ně udělat. Najdeme tu „upíry, kteří jsou sami pro sebe legendami (Proč by měl někdo s jejich talentem podávat výkon?)“ a „upíří superhvězdy (Tyhle hvězdy musíte milovat! Vlastně spíš uctívat)“
• Obsedantně kompulzivní, kteří kontrolují ještě tvrději, než sami pracují, a to je co říct. Mezi ně patří perfekcionisté a puritáni.
• Paranoidní, kteří chtějí ujišťování, mívají klamné představy a hledají jednoduché odpovědi.

U každého typu pečlivě vysvětlí a na příkladech ukáže jeho chování, upozorní na to, co upír nevnímá a co naopak ano a především nabízí 10 prvků bojové strategie, tedy praktické rady pro případ, že se někdo takový v našem okolí vyskytuje. Ba dokonce, pokud čistě náhodou (upíři takovéhle knihy cíleně nečtou, proč by to dělali, oni přece s upíry problémy nemívají) některé znaky objevili u sebe, nabízi terapeutická doporučení.