Ve veřejných debatách, do kterých se díky sociálním sítím může zapojit kdokoliv, je vidět, jak snadno fungujeme na „autopilota“. Jak nasáváme myšlenky, papouškujeme názory, obhajujeme je snůškou tvrzení, o nichž nevíme odkud pocházejí ani jestli vůbec mohou jako důkaz posloužit.

V informačním světě tento pasivní způsob není udržitelný; bez získání kontroly, udělání si pořádku v hlavě, se jsou účastníci jen loutky, které vystrašeně reagují na algoritmické a emoce vyvolávající zprávy, nebo rovnou na cílené manipulace.

Potřebujeme se zkrátka naučit kritickému myšlení – a tato kniha je ideální úvod. Pochopitelně začíná předmětem svého snažení (část Úvod do kritického myšlení). Definic je celá řada, ale základní elementy se dají vyjmenovat. Jedním z nejdůležitějších je sebereflexe; kriticky myslící člověk svou mysl a komunikaci sleduje a podrobuje kritickému hodnocení. Ví, že:

(… ) otázka „proč“ téměř nikdy není zbytečná. Udržuje si hlavu otevřenou mnoha možným výkladům reality a ví, že různí lidé vnímají různé věci různými způsoby, a že když stojíme vedle svého bližního a díváme se stejným směrem, nevidíme totéž. Kdo myslí kriticky, je si vědom nebo vědoma omezení jazyka. Ví, že pokud se máme dohodnout, musíme se nejdříve ujistit, že stejné věci pojmenováváme stejnými slovy. A ví tedy i to, že často jediná cesta, jak něco zjistit, je komunikace s ostatními. (Str. 17)

Další část knihy navazuje – Zvládání rozhovorů a komunikace. Tady se dotkneme mnoha témat, Johari okna, transakční analýzy (Eric Berne, viz Jak si lidé hrají), komunikačního čtverce Schulze von Thuna (už jsem o něm psal u Schrannera), komunikační strategie (soutěž / spolupráce / vyhýbání se / ustupování / kompromis, … ) atd. Základy komunikace a vyjednávání.

A konečně část Analýza reality a struktura plánu. Jak si poradit s neznámou situací, změnou podmínek. Analytické kolečko na sběr informací a hledání vzorce, spolupráce ve skupině, struktura 5P (problém, příčina, plán, prostředky, přínosy), organizační pyramida (hodnoty a cíle / přístupy a procesy / detaily a akce).

K čemu je to všechno dobré, jaké jsou přínosy? to nejlépe shrnuli autoři v závěru.

Jako jeho největší přednost vnímám to, že díky systematické práci se vzorci myšlení člověk významně sníží pravděpodobnost, že na něco důležitého zapomene. Chystám se prezentovat novou vizi? Tak budu postupovat podle postupu skladby argumentační linie. Mám s domácím dohodnout nové podmínky nájmu? Půjdu na to podle principů adekvátní reakce. Mám ve firmě přednést návrh na nový systém odměňování? Hodím si na papír 5P a začnu doplňovat. Každý z těch vzorců mi umožňuje hned na začátku práce získat nějakou kostru, oporu. Nezačínat s prázdným listem papíru. Jednotlivé části každého vzorce jsou jako smyšlené šuplíky, které jenom postupně naplňuji obsahem. Pokud některý zůstane prázdný, hned mě to upozorňuje na to, že jsem se nad danou částí obsahu nezamyslel nebo se na ni nikoho nezeptal. A mám možnost ji doplnit. (Str. 149)

Dále pak snížení stresu, možnost předat vzorce ostatním a sladit společnou práci, zvýšit kapacitu na zpracování a vyhodnocení informací.

Kniha je navíc srozumitelně a čtivě napsaná, což z ní dělá opravdu vynikající manuál. A musím sebekriticky uznat, že ačkoliv pracovně řeším argumentaci i vyjednávání poměrně často, potřeba prioritizace argumentů v kontextu příjemce mi trochu unikala. Díky této knize a jejím vzorcům bude moje příprava preciznější.

Odkazy:

• Pořádek v hlavě v ČBDB
• Pořádek v hlavě v Databázi knih

POLIAČIK, Martin, LANČOVÁ, Linda. Pořádek v hlavě. Praha: N media, 2023. ISBN 978-80-88433-26-2.