Jak diskutovat: Slabě induktivní argumentace (Wuwejův zápisník)

V rozdělení argumentačních chyb podle knihy Základy neformální logiky M. Jaurise a Z. Zastávky se dostáváme na konec, k slabě induktivní argumentaci. Seriál tím ale nekončí, diskuze jsou vadných argumentací plné a určitě budou následovat další příklady.

Indukce, induktivní usuzování z nějakých fakt vyvozuje obecnější pravidlo. Pokud ale metoda nemá dostatečné potvrzení, např. dostatečný počet údajů ze kterých se zobecňuje, nelze jejímu závěru důvěřovat, indukce je „slabá“.

Unáhlené zobecnění

Pokud jednou přijdete na schůzku pozdě kvůli zpoždění MHD, a podruhé kvůli žaludeční nevolnosti, nelze z toho vyvodit, že jste nedochvilní - protože jednotlivé případy nepotvrzují závěr dostatečně. Myslím, že tento příklad je na pomezí s následujícím typem, s argumentací neznalostí.

Neznalost (ad ignorantiam)

Tady se vyvozují závěry z nepřítomnosti nějakých informací, to ale nutně neznamená, že vůbec neexistují - možná je zatím nikdo nezískal, proto neznalost.

Například pokud mi při podezřelém chování počítače antivirus žádnou infekci nenajde, ještě to neznamená, že tam není.

(Jak jsem se ostatně sám přesvědčil, viz. článek Jak zkontrolovat neznámý soubor devatenácti antiviry najednou)

Chybná časová následnost (post hoc, ergo propter hoc)

Z latiny přeloženo „potom, tedy proto“, vyvozuje závěry z toho, že nějaká událost nastala časově po jiné. Časová následnost ale nestačí, pokud spolu události vnitřně nesouvisejí. Sem patří pověry, nejen všeobecně známé jako „černá kočka přes cestu“, ale třeba „šťasné ponožky“.

„Vždycky, když jsem si svoje šťastné ponožky vzal, naše mužstvo vyhrálo soutěž. Z toho plyne, že když chci vyhrát, musím si je vzít.“

Domnělá příčina (non causa pro causa)

Domnělá příčina je velmi podobná časové následnosti, přidává ale snahu nějak dokázat, ukázat příčinnou souvislost. Vymyslet nějaký příklad se mi ale příliš nedaří, všechny nápady jsou spíše chybná časová následnost. Snad tato preastrologie:

„Znám dva lidi, narozené se Sluncem stojícím ve znamení Ryb, a oba mají sklon k nemocem nohou. Slunce v této pozici svým zářením ovlivňuje jejich zdraví.“

Povrchní analogie

Analogie jako taková je korektní argument, musí ale být založena na stejných principech, nikoliv jen na podobnosti. Pokud řeknu, že „Facebook je jako mor, šíří se exponenciálně a zabíjí jiné způsoby online komunikace“, je to sice analogie působivá, ale povrchní. Působení bakterie Yersinia pestis funguje úplně jinak než lákavost sociální interakce.

Řetězec pravděpodobnostních argumentací (slippery slope)

Slippery slope neboli šikmá plocha, klouzačka je řetězec pravděpodobnostních argumentací, kdy se několikrát za sebou odvozují důsledky předchozího kroku a zcela se ignoruje jejich (ne)pravděpodobnost. Například odpůrce přechodu na vyšší verzi operačního systému může přednést projev:

„Každý upgrade má riziko, že přestanou fungovat dosavadní programy a náš účetní software je kritický pro provoz firmy. Když přestane fungovat na dva dny, přijdeme o naši konkurenční výhodu, rychlost zpracování objednávek. Velcí zákazníci, citliví na spolehlivost, od nás odejdou během pár hodin. Náš napjatý rozpočet se dostane do mínusu, nebude na výplaty a začnou nám odcházet experti. Firma se během pár týdnů potopí.“

(kategorizace z brožury, příklady převážně moje)