Příklad logicky chybné argumentace:

• žádný komunista není pro radarovou základnu (pravda)
• někteří lidé, kteří jsou proti základně, jsou bloggery (pravda)
• někteří komunisté jsou bloggery (nevyplývá)

Proč nevyplývá? Můžeme najít protipříklad převedením na jiná tvrzení ve stejné argumentační podobě, protože vlastně jde jen o vztah výroků a jejich pravdivost, na obsahu v logice nezáleží.

• žádné individuum, které je A, není B
• některá individua, která jsou B, jsou C
• některá individua, která jsou A, jsou C

Tedy převeďme na něco, co dobře známe

• žádné sudé číslo větší než 2 není liché (pravda)
• některá čísla, která nejsou lichá, jsou prvočísla (pravda)
• některá sudá čísla větší než 2 jsou prvočísla (nevyplývá)

Individua "lidé" jsme převedli na "přirozená čísla", „je komunista“ na „je sudé číslo větší než 2“ (A), „je proti radarové základně“ na „je liché číslo“ (B), „je bloggerem“ na „je prvočíslo“ (C). U těch prvočísel víme, že závěr není pravdivý, všechna sudá čísla větší než 2 jsou dělitelná dvěma a tudíž nejsou prvočísla.

Existuje i názornější způsob, jak najít protipříklad, totiž zkonstruování obrázku:

Kreslíme obrázky tak dlouho, dokud nezjistíme, zda taková kombinace, kde by platily premisy, ale ne závěr, jde nakreslit (pak závěr nevyplývá z premis) nebo nakreslit nejde (pak závěr vyplývá a odvození je správné). Není to použitelné vždy, zato je to velmi snadno uchopitelné.