V seriálu pokračujeme argumentací s jazykovými vadami. To už není zdánlivá, kvazi argumentace, nicméně je stále špatná. Rozdělení vychází z knihy M. Jaurise a Z. Zastávky Základy neformální logiky, příklady jsem se snažil upravit podle zkušenosti. Tedy jazykové vady; všiml si jich již Aristoteles v díle „O sofistických důkazech“, kde je rozděluje do šest skupin. I těchto šest by se dalo ještě rozdělit po dvojicích na:
Víceznačnosti
- Ekvivokace = víceznačnost slov. Ze školy si možná vzpomenete na homonyma, tedy slova stejně znějící, ale s jiným významem, ovšem rozdíl může být i méně patrný. M. Jauris a Z. Zastávka uvádějí jako příklad tendenční prohlášení: „ČR o žádný návrat do Evropy nemusí usilovat, protože v Evropě je pořád.“ V první větě, ve spojení návrat do Evropy, se tím myslí návrat mezi platné členy evropského společenství, nikoliv východního bloku, zatímco ve větě druhé je míněn čistě geograficky kontinent, na němž ČR leží a vždycky ležela.
- Amfibolie = víceznačnost vět. Věty, které lze vykládat různým způsobem. Nejznámější jsou pýthické výroky („Překročíš-li řeku Halys, zničíš velkou říši.“), ale i v současnosti se na amfibolii dá narazit. Zůstaneme u věštění: „Oracle koupila BEA.“ Kdo koho vlastně koupil? Oracle BEU, nebo Bea Věštkyni? Nebo jiný příklad, Roj psal o pěkné hříčce - najděte slovesa ve větě „Ženu holí stroj.“
Vadné záměny části a celku
- Chybné složení - z vlastností částí vyvozujeme vlastnost celku. Variace na příklad ze Základů neformální logiky: „Kyslík i vodík hoří, voda je složená z kyslíku a vodíku, tedy voda je hořlavá.“ Tohle myslím snadno ověříte.
- Chybné rozložení - opačný přístup, z vlastnosti celku se vyvozuje vlastnost částí. Můžeme použít stejný příklad, v minulém bodu jste zjistili, že voda plameny hasí: „Voda hasí plameny, voda obsahuje vodík a kyslík, tedy oba budou také hasit.“ Tohle nezkoušejte [mrk].
Změny významu tvrzení
- zdůraznění slov - řeknu-li „TOHLE je moje místo“, jde o to, kam ukazuji, kde moje místo leží. Dám-li důraz jinam - „tohle je MOJE místo“ - pak jde o vlastnictví nebo právo usednout.
- Chybná interpretace slovních tvarů. Slovo se vykládá podle potřeby (to není úplatek, to je pozornost), mění se jeho význam. Co třeba: „Můžeš se svobodně rozhodnout, jestli ten koš vyneseš, nebo dostaneš pár facek.“ Zmíněná svoboda není vůbec svoboda, ale nutnost [mrk].
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.