Jak diskutovat: argumentace se zmanipulovanou tezí (Wuwejův zápisník)

Dnes se podíváme na další chybu v argumentaci - zmanipulovanou tezi. Když teď přemýšlím nad obsahem seriálu, měl jsem ho pojmenovat „Jak nediskutovat“, protože v něm vypisuji především chyby a problémy. Ale co už teď s tím, když se navíc některé adresy dostaly až mezi výukové materiály jedné střední školy. Nechám to tak. Ještě připomínám, že se držím rozdělení brožury Základy neformální logiky (M. Jauris, Z. Zastávka) a příklady převádím na aktuální témata.

Zveličení některých důsledků teze

V případě, že některé důsledky pro nás nepříznivého názoru přeženeme, nepřiměřeně zdůrazníme a výsledný dojem použijeme je pro poporu svého stanoviska, jde o „zveličení některých důsledků teze“ neboli techniku "straw man", strašák.

Zastánci výstavby přehrady: „je třeba postavit přehradu. Chybějící zásobárna nezabrání každoročnímu rozvodnění, a až přijde desetiletá voda, dojde k zatopení poloviny městečka. Škody a ochromení provozu budou takové, že se lidé odstěhují. To povede opět ke zhoršení života a dalším stěhování, až městečko zanikne.“

Část této argumentace může být v pořádku, v našem případě až k „zatopení poloviny městečka“. Zbytek už je neúměrné zveličování. A nejspíš bychom v příkladu našli i jiný argumentační problém, zamlčení některých důsledků - totiž že až přijde voda stoletá, spláchne městečko celé i s přehradou.

Záměna (ignoratio / mutatio elenchi)

Během diskuze se původní teze zamění za jinou, podobnou, ale s jiným významem. Proti ní se pak argumentuje. Jde o „neznalost toho, co má být vyvráceno“.

„Příležitostné pití alkoholu je u nás součást společenského života.“
„To říká každý alkoholik, měl by ses léčit!“

Pokud jsem se ve vykonstruování příkladu nespletl, v druhém tvrzení došlo k záměně teze o kultuře za „jsem na alkoholu závislý“.

Zavedení na falešnou stopu

To je jasná manipulace, pozornost diskuze se zavede na úplně jinou kolej, která nesouvisí nebo není pro hlavní tvrzení nijak podstatná.

Vrátíme se k radarové základně. Jeden z argumentů podporovatelů je zvýšení prosperity regionu, kde bude stát. Jenže v situaci, kdy se protestující obávají snížení bezpečnosti je investice do regionu zcela irelevantní, s bezpečností zkrátka nesouvisí.

Zesílení nebo zeslabení teze

Tady to je trochu složitější. Jak už víme, tvrzení ze sebe mohou vyplývat, ale ne nutně v obou směrech. Např. z tvrzení "prší" vyplývá "venku je mokro", ale z "venku je mokro" nevyplývá "prší" (také mohl projet kropicí vůz). Tvrzení "prší" označujeme jako silné, "venku je mokro" jako slabé.

Obecně platí, že slabá tvrzení se snadno obhajují a špatně vyvracejí - koneckonců je to jasné, tím že z něčeho vyplývají máme zároveň v ruce argument pro jejich obranu. Naopak tvrzení silná se špatně hájí a snáze popírají. Technika zesílení nebo zeslabení teze z toho vychází a znamená, že se snažíme nenápadně a skrytě původní tezi zaměnit za opačnou tak, aby se nám s ní lépe pracovalo.

Tady si nejsem jistý s uvedením příkladu a raději se spolehnu na "Základy neformální logiky" (str. 47):

„Když například někdo říká:
(3) Filozofové pohrdají exaktním důkazem a myslí tím všechny filozofy, a jeho protivník mu namítne, že Rudolf Carnap tak nečinil, a když náš 'někdo' prohlásí, že chtěl vlastně říci, že
(4) Někteří filozofové pohrdají exaktním důkazem, pak zaměnil původní tvrzení (3) slabším tvrzením (4) [u tvrzení (3) vyplývá tvrzení (4), ale ne naopak]. Najít argument pro takto zeslabenou původní tezi bude pro našeho obhájce velice snadné, ovšem bude to chybná argumentace se zeslabenou tezí.“