Wuwejův zápisník

Dan Cryan, Sharron Shatil, Bill Mayblin: Logika

25.10.2007 20:28, Wu | knihy | komiksy | komentáře -

obálka knihy Dan Cryan, Sharron Shatil, Bill Mayblin: LogikaNeotřelý způsob, jakým pojmout knihu o logice. Tvoří ji totiž skoro komiks, základem každé stránky není text, ale ilustrace. Velmi často vidíme autora myšlenky, případně diskuzi dvou myslitelů, takže zároveň vnímáme i jejich podobu.

Takovéto zpracování s sebou nese jedno riziko - že stručnost popisků a komentářů bude na úkor srozumitelnosti. V tomto případě se ale dílo zdařilo a obsah je přesně vyvážený. Co ho vlastně tvoří? Historie logiky od samotných počátků u Aristotela, přes snahy logiku formalizovat, vybudovat pomocí ní matematiku (a vypořádat se s paradoxy a problémy), až po logiky alternativní nebo aplikace.

Ukázka z knihy, stránky 70 a 71, o vyhýbání se paradoxům a o teorii typů.

Sice se tu nedozvíte nic o argumentaci (což byl vlastně důvod, proč jsem si knihu pořídil), ale litovat určitě nebudete. Mě například velmi zaujala myšlenka Willarda Van Orman Quinea o síti poznatků. Cit. ze strany 135:

Například pozorovaná oběžná dráha planety Merkur falzifikuje Newtonův zákon všeobecné gravitace.
Platí však, že pozorovaná oběžná dráha Merkuru může falzifikovat Newtonovu teorii pouze tehdy, je-li pozorování správné...
Jsou-li naše zákony optiky správné...
Není-li mezi námi a Merkurem žádný neznámý rušivý vliv, a tak dále a tak dále.
A tak namísto jedné teorie, na kterou padá podezření, tu máme řadu pochybných předpokladů. Každý z nich by se v principu dal falzifikovat experimentálním vyvrácením. Takže jak víme, který z nich je ten nepravdivý?

Jinými slovy každá experimentální data, která falzifikují nějakou teorii, může ohrozit celou soustavu našich přesvědčení, celou „pavučinu víry“. Je to vlastně logické (ehm), teoriím věříme do té doby, než se je povede vyvrátit.


Aktualizace 29. 8. 2019:

Když už jsem se logikou začal zabývat (vizte Co je nového v logice, Logika pro studenty humanitních oborů), vrátil jsem se i k tomuto komiksovému úvodu. Všímal jsem si mnoha věcí. Russelovy myšlenky o povrchové gramatice:

Povrchová gramatika (školní gramatika podstatných jmen, sloves a přídavných jmen) překrývá skutečný tvar věty. Russel se domníval, že jestliže budeme moci analyzovat jazyk tak, že z něj vypreparujeme dokonalou logickou strukturu, tak mnoho současných velkých problémů filozofie zmizí. (Str. 27)

Wittgensteinovy podobnosti mezi realitou a jazykem:

Aby byl nějaký obraz vůbec schopný popisovat skutečnost, musí s ní mít společnou logickou formu – formu reality. Pro Wittgensteina byla logika něčím, co musí mít svět a jazyk společného. Jen díky tomu, že jazyk má něco společného se světe, může se používat na zobrazování světa, a tedy jen díky logice mají naše věty vůbec nějaký smysl. (Str. 31)

Tarského pravdivostních podmínek:

Predikát „je pravdivé“ není uvnitř formálního jazyka nikdy použit korektně – spíše vypovídá něco o větách formálního jazyka. (Str. 60)

Konečně jsem pochopil bizarní metody důkazů (vizte otázku, jestli každý Skot má rád Skoty) – jde o důsledek leibnitzovské metody důkazu sporem:

Ze třetího axiomu plyne, že jestliže negace negace q je pravda, pak q je pravda. Je to podivný důsledek, neboť nám umožňuje dokázat cokoli, dokonce i věci, jejichž pravdivost nezávisí na pravdivosti rozporu, který jsme k důkazu použili. (str. 48)

Ale zejména a nepřehlédnutelně jsem (znovu) viděl, jak je tento komiksový úvod podařený. Čtivý, srozumitelný, graficky zajímavý.

Odkazy:

nakladatelství Portál, Praha 2002, ISBN 80-7178-707-8, cena 225 Kč

12345
1193336880000

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online