Tak jako jsem byl nadšený z Nového kvantového vesmíru, který mluvil o mikrosvětě, jsem nadšený z této publikace. Opravdu, je mimořádně čtivá a přitom srozumitelná. O to větší překvapení, že se jedná o další z komiksových úvodů do věd.

Joseph Schwartz se nesoustředí výhradně na Einsteina, jak by název napovídal, ale poskytuje i přehled o době, do které se Einstein narodil (co se dělo ve světě, jaká byla politická orientace Německa, jeho průmyslový vývoj, monopolizace chemických továren), do systému školství a probíhajících vědeckých výzkumů a když přijde vhodná příležitost, vyrazíme na exkurzi. Einstein se hodně zajímal o elektřinu a magnetismus, takže se podíváme na sled příslušných vědeckých objevů; bez matematiky by se fyzika neobešla, proto ji prolétneme od Egypťanů, Babylóňanů, přes Pytagorejce, Hindy až k novověkým metodám a nesmíme zapomenout na klasickou Galileovu relativitu, bez ní by se Einsteinova relativita nezrodila.

To hlavní, teorie relativity, je vyložena postupně, ze stejných východisek, jaká měl Einstein k dispozici. Přemýšlíme nad éterem, docházíme k závěru, že žádná interakce nepůsobí okamžitě a že potřebuje čas, a zamýšlíme se nad tím, co by se stalo s naším odrazem v zrcadle, kdybychom letěli rychlostí světla (a zrcadlo letělo s námi). Zmizeli bychom z něj? Jenže to by pak přestal platit neotřesitelný postulát klasické relativity pohybu. Viděli bychom se pořád? To by ale pro pozorovatele, kolem kterého proletíme, mělo světlo dvojnásobnou rychlost. Záhada, se kterou si Einstein lámal hlavu 10 let a kterou probíral s přáteli v nekonečných rozhovorech, nakonec vedla k převratným změnám v chápání času a prostoru. Když se světlo nemůže zrychlit, musí se zdeformovat čas a prostor.

Kresby Michaela McGuinesse jsou také podařené (ukázka ze strany 156; jaký kontrast proti Pierovi u Kulturní antropologie):

Zkrátka - pokud ji někde uvidíte, neváhejte (Kanzelsberger ji vyprodává za 49,-).