Jedna z nejlépe napsaných knih o kvantové mechanice a struktuře mikrosvěta (nemělo by se říkat spíš nano nebo pikosvěta?). Je pojatá prakticky, postupně nás seznamuje s jednotlivými experimenty a jevy tak, jak byly postupně objevovány a jak se s nimi fyzikové snažili vyrovnat. Praktičnost sestává i v ukázkách odvozených vynálezů a technických zařízení.
„Je důležité si hned zpočátku uvědomit, že neexistuje žádná jednoduchá představa, která by dokázala přesně popsat chování elektronů v atomech.“ (str.4)
Začíná se tradičně - světlo jako vlnění, nebo jako částice. Dvojštěrbinový experiment je tu vysvětlen velmi názorně, takže podstatu problému nahlédne myslím každý. Pokračujeme pozorováním elektronů, Heisenbergovým principem neurčitosti, de Broglieho hmotnými vlnami, Schrödingerovou rovnicí, modely atomu a kvantováním hladin energie - a to jsem zmínil jen první čtyři kapitoly.
Zkrátka, podíváme se téměř na vše od supravodivosti, přes vývoj hvězd, kvantové paradoxy, kvantové šifrování, kvantové počítače, až po fluktuace vakua. Do podrobna není probrána snad jenom teorie strun (na tu doporučuji Elegantní vesmír od Grahama Greena).
Z přehlednosti vybočila pouze předposlední kapitola, kde z postupných objevů elementárních částic vznikl nefalšovaný subatomární guláš a když nic jiného, alespoň přehledná tabulka tam chybí. Bez ní se v gluonech, bosonech, fermionech, hadronech, leptonech a dalších zorientujete jen ztuha. Jako první pomoc - elementární částice na Wikipedii.
Hned následující kapitola to zachraňuje, pohled na sci-fi literaturu z hlediska myšlenek kvantové teorie je zajímavý a kromě potěšující zmínky Červeného trpaslíka jsem z ní vytěžil několik tipů na knihy - třeba "P.K.Dick: Muž z vysokého zámku" s alternativní historií dvacátého století.
A pak také zajímavý příběh o tom, kterak ve sci-fi časopise vyšla povídka operující s několika kilogramy uranu 235 a jadernou bombou v roce 1944 (Cleve Cartmill, povídka Deadline), v době kdy projekt Manhattan byl v maximálním utajení a fakt, že uranu stačí takhle málo, byl státní tajemství. Podrobnosti najdete v Silverbergově článcích o Aféře Cleve Cartmill (první část, druhá, en)
Každá kapitola je bohatě ilustrována spoustou obrázků, unikátních fotografií (např. logo IBM z jednotlivých atomů xenonu, nasnímané v elektronovém mikroskopu), náčrtků a také medailonků vědců, o nichž se zrovna píše.
Už jsem z popularizačních knih na toto téma přečetl leccos, byly to knihy těžší i lehčí, taky jsem absolvoval semestr předmětu "struktura hmoty", ale pokud jde o srozumitelnost, Nový kvantový vesmír vede. Doporučuji.
Co o knize napsal Scienceworld:
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.