Možná vás napadá, jak souvisí mineralizace s tvrdostí vody. To je tak, tvrdost vody je dost neurčitě definovaný pojem (tedy abych byl přesný, on definovaný je, ale několika způsoby a pokaždé jinak) a udává se ve špatně představitelných jednotkách.

Jedna z definic se odvolává na koncentraci vícemocných kationtů (hořčíku, vápníku a pár dalších kamarádů), jiná považuje tvrdost za ekvivalent CaCO₃, ještě jiná stanovuje tvrdost jako součet obsahu hořčíku a vápníku. Ta platí i v Čechách. Všechny zmíněné údaje a ještě mnohem více toho najdete v dokumentu "Zdravotní význam 'tvrdosti' pitné vody".

Shrneme-li to, tvrdost vody souvisí s mineralizací vody, ale není to totéž. Většinou ji určují jen některé z rozpuštěných minerálů, takže se výjimečně může stát, že mineralizovanější voda bude měkčí než méně mineralizovaná (příklad: první voda má 150 mg/l, z toho 100 mg/l je Ca a Mg, druhá voda má 450 mg/l, z toho 50 mg je Ca a Mg - tvrdší je ta první).

Teorie o škodlivosti nebo neškodnosti pití tvrdé vody si můžete v uvedeném článku přečíst také. Vybírám jen nejdůležitější:

• Horší vstřebávání hořčíku a vápníku z vody než vázaných v organických látkách (v mléčných výrobcích) není podloženo a hodí se především prodejcům změkčovacích přístrojů.
• Představa že se tělo tvrdou vodou zanáší podobně jako trubky vodním kamenem je neprokázaná (ukládání minerálů ve tkáních probíhá jiným mechanismem a důležitý je nedostatek čisté vody pro vylučování).
• Vyšší obsah vápníku má pravděpodobně ochranný účinek proti některým neurologickým poruchám, výšce krevního tlaku, diskutuje se o rakovině tlustého střeva; hořčík proti kardiovaskulárním chorobám. Je možné, že důležitý je i jejich vzájemný poměr.
• Tvrdá voda není významným faktorem pro výskyt močových kamenů, snad jen při extrémních zátěžích - např. 10,5 mmol/l, tedy 370 mg Ca na litr.

Připadá vám to tak trochu protikladné s tvrzeními o dlouhodobém pití středně a silně mineralizovaných vod (odkaz)? Mně také, ale spoléhám na několik věcí:

• Celková mineralizace nerovná se tvrdost; mineralizované vody mohou obsahovat faktory, které naruší metabolismus prvků mnohem více než nadbytek hořčíku a vápníku.
• Když se mluví o tvrdé vodě, jsme podle jedné ze stupnic na hodnotách 2,51 - 3,75 mmol/l, což je ekvivalentní 88 - 132 mg Ca na litr, kdežto středně mineralizované minerální vody mají více než 500 mg/l a silně mineralizované více než 1500 mg/l a to už je zatraceně rozdíl.
• Tvorbu kamenů může ovlivňovat koncentrace aniontů (šťavelanů, urátů ...).

Jak se tvrdá voda projevuje? Na čaji se udělá povlak. Mýdlo nepění. Od určitého množství tvrdost (Ca, Mg) mění chuť vody. Na nádobí a dlaždicích zůstávají bělavé stopy po uschlých kapkách. A ve varné konvici se tvoří vodní kámen. Ale o tom zase příště...