Seriál o mineralizaci pitné vody dnes zakončíme pojednáním o vodě perlivé, tedy sycené oxidem uhličitým. Její základní vlastnost je uvolňování bublinek plynu při změně tlaku (kdo z nás se ještě nepolil při neopatrném otevírání natlakované lahve) nebo při styku s látkou snižující povrchové napětí. A při napití samozřejmě také; takže najednou máme v těle spoustu oxidu uhličitého navíc. Co to s námi udělá?
V ústech celkem nic zvláštního. Více se prokrví sliznice, mírně ochromí chuťové receptory a vyvolá pocit brnění, což je vlastně důvod proč se takovéto vody pijí.
V žaludku už je to zajímavější. Sliznice se prokrví, činnost žaludku se stimuluje a může docházet k příznakům dráždivého žaludku. Taktéž pocity plnosti; při vypití většího množství a následném uvolnění plynu se tento nestihne resorbovat a říháním se dere na svět.
Plyn, který byl pohlcen do krve, ovlivní acidobazickou rovnováhu a stimuluje dýchání (jediný způsob, jak se oxidu uhličtého zase zbavit). Vzroste dechová frekvence, krevní tlak i tep. Ledviny jsou také stimulovány, takže dochází ke zvýšenému vylučování vody a minerálů.
Na první pohled to není nic drastického, ale třeba zrovna acidobazickou rovnováhu není radno příliš narušovat, dokonce ani přirozeným odpadním produktem lidského těla ne. Perlivou vodu by neměli dostat kojenci (bubliny mohou vyyvolat zvracení se všemi riziky), kardiaci (kvůli změnám tlaku), diabetici (kvůli acidobazické rovnováze), lidé s nemocným žaludkem (dráždění) apod. Pravidelné nebo trvalé pití nelze doporučit nikomu.
Všechny informace jsem čerpal z článku MUDr. Františka Kožíška, CSc. "Účinky vody s oxidem uhličitým na lidské zdraví" (pdf). Jeho obsah je mimochodem mnohem rozsáhlejší a velmi zajímavý, vřele doporučuji k přečtení.
A na závěr anketa - preferujete perlivou, jemně perlivou nebo normální vodu?
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.