Nick Groom, Piero: Shakespeare (Wuwejův zápisník)

obálka Shakespeare Komiksové úvody mají díky své srozumitelnosti, jednoduchosti a grafickému ztvárnění velkou výhodu – dokáží totiž zpřístupnit témata, kterým bych se za normálních okolností nevěnoval. William Shakespeare je typický příklad; životopisy obvykle nečtu a upřímně, několikasetletou fascinaci jeho dílem pořád nechápu. Ale prohlížet si obrázky, sem tam trochu textu a ještě se něco dozvědět, to je jiná…

Jeho hry jsou každopádně často provázané. Sen noci svatojánské, který byl pravděpodobně uvedený na scénu několik dní po Romeovi a Julii, je břitkou parodií této romantické tragédie. Shakespeare dělal časté narážky na svá předchozí díla – a většinou ironické. (Str. 18)

Nick Groom to vzal opravdu zevrubně. Začal pochopitelně Shakespearem a jeho dobou – kdy a kde se narodil, jaké byly rodinné problémy, školní léta, sňatek, působení jako nájemný herec (a jaký vliv to mělo na jeho psaní), dramatik a stylista, jeho londýnský život, fascinace anglickými dějinami… a samozřejmě spoustou zajímavostí, jako třeba že se ve skutečnosti jmenoval jinak a Shakespeare je vlastně zkomolenina:

Dramatik se vždycky podepisoval Shakspere nebo Shakspeare. Tady však sazeč udělal chybu, protože pro něj bylo obtížné vysadit písmeno k vedle písmena ſ (dlouhé s). Podpis pod věnováním hraběti Southamptonu tedy zní „William Shakespeare“. Tato pravopisná podoba se používá od konce 18. století. (Str. 28)

Následují první úspěchy, vydávání her tiskem (včetně špatných kvart – toho co si zapamatovali herci nebo někdo zapsal během překvapení, pirátství v oblasti duševního vlastnictví bujelo odjakživa), hledání osobních výpovědí v Hamletovi, odchod do ústraní a smrt.

Tím ale teprve začíná ta pravá Shakespearovská mánie. Objevují se rané mýty o jeho životě, šlechtictví, vzniká muzeum ve Stratfordu, hledají se rukopisy, idealizuje se jako přirozený génius (přitom ale obratně pracoval se zdroji)… V osmnáctém století pak vydávání her a soutěživost mezi editory vedla k dalším a dalším vydáním, úpravám, dopracováním, vzniká kánon a k němu apokryfy, hry slouží jako příklady do slovníků angličtiny, řeší se fakta a fikce o Shakespearově životě, zpovědi se hledají ve hrách i v sonetech, romantičtí básnící diskutují o Hamletovi.

Shakespeare je zkrátka všude – a dodnes. Další kapitoly knihy procházejí, kde všude se s ním setkáme – divadlo, televize, opera, hudební díla, balety, řada filmů, reference v literatuře.

Nadšené uctívání Shakespeara (Bardolatry, jak je nazval George Bernard Shaw), Shakespearotics nebo také Bardbiz proniklo úplně všude. Shakespeare je v novinových titulcích, v kreslených filmech, na doutnících, v punkrocku (… ). Shakespeare je na známkách, na tričkách, odznacích, a dokonce i na některých kreditních kartách jako hologram. (Str. 125)

Dokonce i Konec civilizace je prý inspirován jeho hrou Bouře. Je fakt, že u Mirandiných slov Ach, krásný nový svět, v němž žijí takoví lidé jsem si na Brave New World, jak zní originální název knihy, okamžitě vzpomněl.

Ve dvacátém století se rozrůstá vědecké (a ideologické) čtení. Vyjadřuje se Freud, jiní v Shakespearovi vidí sémiotika, objevuje se pečlivé čtení (close reading), chápe se jako mluvčí konzervatismu i buřič, zneužívá se politicky, vykládá novým historismem, kulturním materialismem, je tu feministická kritika, kritika psychoanalytická, homosexuální teorie, snahy jazykově dekódovat. Zkrátka cokoli.

Kott záměrně včítal současné problémy do Shakespeara. Tento přístup inspiroval celé generace divadelních inscenací a podnítil mnohá kritická přehodnocení. Postmoderní teoretikové mají naproti tomu tendence přesně opačné a umisťují Shakespearovo dílo do politického, ekonomického, ideologického, genderového, sexistického, koloniálního a postkoloniálního kontextu. Buď proto, aby odhalili jejich potlačenou radikální rozvratnou činnost, anebo nezdravou domýšlivost. (Str. 132)

Když k tomu všemu přidáme Pierovu karikaturní kresbu:

Shakespeare str. 35

která mě tentokrát nerozčilovala, ale naopak bavila, vzniká kniha, která může bavit – a poučit – každého.

Odkazy:

nakladatelství Portál, Praha 2004, ISBN 80- 7178-934-8, cena 249 Kč

Nick Groom, Piero: Shakespeare

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv