Kniha Lun-Jü je sebraná sbírka Konfuciových výroků, a protože jeho učení má ozvěny dodnes, byl jsem na něj zvědavý. Čekal jsem něco podobně konzistentního a vytříbeného jako Tao te ťing, jen zaměřené na disciplínu místo na anarchii. Ke svému překvapení jsem dostal směs zajímavých, divných i totálně době poplatných výroků.

„Když Jen Jen vládl v kraji Wu, Mistr se optal:
'Našel jsi tu někoho, komu bys mohl věřit?'
'Je tu muž jménem Tchan-tchaj Mie-ming. Není úskočný, a přichází za mnou jen ve veřejných záležitostech.“ (VI-13, str. 53)

Inu dobrá. Mie-mingovi se dalo věřit, ale co my s tím, jak to využít? A takových výroků a scének je v knize spousta.

„Když Žu Pej žádal o slyšení, Konfucius se vymluvil na nemoc. Když posel opouštěl Konfuciův dům, ten vzal citeru a zahrál píseň tak nahlas, aby ji slyšel.“ (XVII-18, str. 141)

Je to moudrost, vymlouvat se a pak provokativně předvést, že to byla výmluva? Není to spíš stařecký vrtoch?

Naštěstí je v knize i spousta užitečných doporučení a moudrých aforismů:

„Sleduj prostředky, které člověk užívá, zvaž jeho motivy, sleduj jeho potěšení. Člověk se prostě nemůže skrýt.“ (I-10, Str. 25)

„Neopravovat své chyby znamená dopouštět se skutečných omylů.“ (XV-30, str. 128)

Konfucius se hodně zabývá popisováním, co dělá ideální člověk a dává tak návod, jak se mu přiblížit:

„Ideální člověk je neústupný, smělý, prostý, přirozený a nespěchá, velmi se bíží Dokonalému lidství.“ (XIII-27, str. 109)

„Ideální člověk dosahuje úplného pochopení lidských záležitostí, Malý Člověk dosahuje pochopení pomíjivých detailů.“ (XIV-23, str. 116)

„Ideální Člověk je skoupý na slova, ale bohatý na činy.“ (XIV-27, str. 117)

„Ideální Člověk je důstojný, ale nikoliv pyšný. Malý Člověk je pyšný, ale nikoliv důstojný.“ (XIII-26, str. 109)

Poslední citát mimochodem ukazuje formu, typickou pro čínské knihy moudrosti - zdvojení výroku a negace. Říká se tak dvakrát totéž, ale má to své kouzlo.

„Dokonalý Člověk nepřijímá člověka jen kvůli jeho slovům a ani neodmítá návrh jen kvůli člověku.“ (XV-23, str. 127)

Při čtení knihy před námi vyvstává obraz ani ne tak geniálního mudrce, jako spíše zákonů a předpisů dbalého úředníka.

„Dokáže-li se člověk uhlídat a býti spravedlivým, nebude mít žádné problémy při vládě. Pokud ne, jak by mohl říkat ostatním, co je správné?“ (XIII-13, str. 107)

Kromě moudrých výroků zahrnuje i vyprávění o Mistrově osobě (na rozdíl od Tao te ťing), čímž poněkud připomíná evangelia.

„Nelíbí-li se to nikomu, je třeba se na to podívat. Líbí-li se to všem, je to třeba bedlivě prozkoumat.“ (XV-27, str. 127)

Použitelnosti by rozhodně prospělo projít citace a výroky, vybrat moudrá doporučení a udělat tak výběr z Konfucia.

nakladatelství CAD Press, Bratislava 2006, ISBN 80-85349-43-4, cena 195 Kč