V roce I-I, třetího měsíce, vyslán jako pobočník generála do hlavního města, procházím Čchien-Si (str. 31)
(...)
S námahou sleduji cestu, jíž dlouho jsem šel.
Snad jsem jí podlehl, snad mi i spoutala tělo,
mou mysl nelze však změnit, jak osud by chtěl.
O polích, zahradách sním celé dlouhé dny znovu.
Jak bych je dovedl opustit, jak bez nich být?
(...)

Básně reflektují události v životě básníka jak v době kdy zastával úřad, tak po návratu. Promítá se do nich střídání ročních období:

Devátého dne devátého měsíce roku 409 (str. 44)
Pomalu se jeseň nachyluje,
mrazivý hvizd větru, rosy třpyt.
Trávník se už dávno nezelená,
v zahradě opadly stromy, pusto, klid.
(...)

Vidíme šťastné chvíle pijáka vína a vzdělance i chudobu a hlad:

Žebrám (Str. 116)
Přišel hlad a na útěk mne žene.
kam až před ním prchnu, nevím sám.
Šel jsem, šel, než tuto ves jsem našel.
Buším do vrat, prosbu zakoktám.
Když hospodář pochopil má slova,
obdaroval. Darmo hlad mě štval?
Bavili jsme se až do západu,
víno pít z nás žádný nepřestal.
Přátelství mi znovu radost dalo.
Hovor, zpěv a verše - já i pán.
Dík za dobro, jež hodno velké Matky.
Nejsem bohat, žel, jak kníže z Chan!
Slova díků hrdlo zadržuje.
Záhrobí trestá i odměňuje.

Překlad Marta Ryšavá a Josef Hiršal

nakladatelství Jiří Buchal - BB/art, Praha 2003, ISBN 80-7341-092-3, cena 99 Kč