Na začátku se setkáváme bratrem Francisem z Utahu, který je vyslán na velikonoční půst do pouště a který tráví den modlitbami a přípravou úkrytu před vlky. Utah sice nebývá tradičním sídlem křesťanských mnišských řádů, ale budiž. Když se ale modlí k zakladateli řádu Leibowitzovi, když zmíní démona Spad a zrůdy, které má na svědomí, když v poušti objeví troskami zasypaný vchod do podzemního krytu, je už vše jasné.
Svět, několik set let po atomové válce, je hluboko v úrovni středověku. Církev přežila, papež sídlí v Novém Římě, jednotlivé státečky a království mají své vládce, na planinách jsou barbaři... A řád bratří Leibowitziánů dbá odkazu svého zakladatele, který v době pádu začal shromažďovat a ukrývat knihy a texty, protože správně tušil, že přijde doba nenávisti k vědě a vědomostem. Dodnes se bratři dělí na kniháky, kteří knihy opisují, a pamatováky, kteří se učí co možná nejvíce nazpaměť. A nikdo nemá ani ponětí, co záznamy obsahují, jestli jsou to učebnice, vědecké výpočty nebo seznamy nákupů. Memorují, obkreslují a zdobí:
„Kdyby se věci vyvíjely příznivě, mohl se těšit, že stráví život v písárně a zbytek svých dní zasvětí úkolům jako přepisování algebraických textů a zdobení jejich stran olivovými snítkami a veselými cherubínky kolem logaritmických tabulek.“
Protože netuší, že modrý papír výkresů byl daný technologií kopírování, překreslují je se vším všudy, tedy i s modrou barvou kolem vynechaného bílého prostoru, kolem písmenek a čar.
„Jenže předkové byli nesrovnatelně moudřejší než Francis, a když si dali tu práci, aby tam, kde byl původně čistý papír, nanesli inkoust, a tam, kde by se při normálním kreslení objevila inkoustová čára, nechali proužek bílého papíru, museli pro to mít své důvody. Francis se snažil, aby kopie byly co nejvěrnější - přestože roztírání modrého inkoustu kolem drobých bílých písmenek bylo mimořádně zdlouhavé; bylo to také plýtvání inkoustem a bratr Horner kvůli tomu často reptal.“
Kniha je rozdělená do tří epizod, každá se odehrává v jiné době od velké katastrofy. V barbarských dobách, v období nové renesance a ... nového pádu, pochopitelně.
„Svět je padesát let v soustavné krizi. Padesát? Co to říkám? Je v soustavné krizi od začátku - ale posledního půl století se to nedá vydržet. A proč, pro lásku Boží? Co je to základní dráždidlo, podstata napětí? Ideologie? Ekonomika? Populační tlak? Rozdílná kultura a víra? Zeptejte se deseti odborníků a dostanete deset odpovědí. A teď znovu Lucifer. Je snad tento druh od přírody šílený, bratře? A pokud se rodíme šílení, kde je nebeská naděje? Ve víře samé? Nebo ani tam ne? Promiň, Bože, tak jsem to nemyslel.“
Obraz, který Miller kreslí, není pro lidstvo ani trochu lichotivý, pochmurně líčí zpupnost a nepoučitelnost. A proti ní staví mnichy a církevní etiku, která ale také nevyznívá zrovna skvěle, zejména v poslední části při konfrontaci humanismu lékaře a fundamentalismu opata.
Podařený je popis klášterního života, církevní politiky, ozvláštňuje jej množství latinských citací, modliteb, je hodně uvěřitelný. Jsem přesvědčený, že právě takto by mniši uvažovali a jednali.
„Kompletář skončil, ale opat v kostele zůstal a klečel sám v podvečerním tichu.
Domine, mundorum omium Factor, parsurus esto imprimis eis filiis aviantibus ad sideria caeli quorum victus dificilior...“
Naopak slabší je dějová linka, tři epizody jsou spojené spíše volně a jejich hlavním cílem je ukázat v rozmáchlém oblouku řady století, že člověk je pořád stejně zkažený a že Luciferovi, jak v posledním vyprávění nazývají atomové zbraně, lidstvo stále podléhá. Motiv starce, poustevníka z hory, který se prolíná všemi epizodami, dokonce zůstal bez vysvětlení úplně.
„Opravdu jsme bezmocní? Je nám souzeno opakovat to znovu a znovu? Nemáme jinou volbu, než hrát roli Fénixe v nekonečném sledu vzestupů a pádů? Asýrie, Babylon, Egypt, Řecko, Kartágo, Řím, říše Karla Velikého a říše somanská. Země obrácená v prach a zoraná solí. Španělsko, Francie, Británie, Amerika - spálené do zapomnění staletí. Znovu, znovu a zas.
Je nám souzeno, Hospodine, být připoutáni ke kyvadlu toho našeho šíleného hodinového stroje a nedokázat jeho chod zastavit?
Tentokrát nás jeho kyv přenese rovnou do zapomnění, pomyslel si.“
Cíle se autorovi povedlo dosáhnout - varování i etický konflikt mezi rozumem a vírou jsou více než zřetelné.
nakladatelství Laser, Praha 1994, cena 90 Kč (antikvariát)
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.