Bohumil Mathesius: Zpěvy staré a nové Číny (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Bohumil Mathesius: Zpěvy staré a nové Číny Bohumil Mathesius postupně vydal v letech 1939, 1940 a 1949 tři sbírky svých parafrází čínských básní, v nichž víceméně pokryl dávné čínské básnictví. Velmi dobře dokumentuje vrcholnou dobu dynastie Tchang (618-906), předcházející i následující epochy jsou na tom hůře, ale pro ilustraci postačují.

První souborné vydání vyšlo v roce 1950 a bylo ještě uspořádané do tří částí, podle předchozích knih. Mathesius tím chtěl umožnit odlišení parafrází, které zpracovával sám podle evropských překladů, a přebásnění přesných překladů sinologa Jaroslava Průška v třetím dílu. Pro toto vydání z roku 1957 Jaroslav Průšek zmíněné rozdělení změnil; básně seřadil chronologicky od nejstarších (10. století před naším letopočtem) až po století dvacáté a rozdělil je do osmi částí podle hlavních period vývoje. Vedle snadného přehlédnutí celého vývoje to umožňuje i porovnání nejvýznačnějších básníků té které epochy. Odlišení překladových básní je zachované - v obsahu jsou označené hvězdičkou. Ale ani ty ostatní nejsou natolik vzdálené, jak by se mohlo zdát; kromě několika výjimek jsou založené na cit.„velmi přesných a věcně i formálně dokonalých překladech výborného znalce staré čínské poesie, sovětského akademika B. Alexejeva“ (celý odstavec podle informací z doslovu Jaroslava Průška, citace str. 237)

Poupě puká, poupě puká,
rudé stromy, vlhká luka,
slavíci a slavíci.
Racek bílým křídlem mává,
modré vlny, mokrá tráva
v šikmém slunci jiskřící.

Hory jdou, květy jdou,
jaro blýská nad vodou -
bílé body, bílý bod.
Jara lesku, větru vání!
V slunce šikmém zapadání
za lodí se vrací loď:

bílý bod a bílý bod.

(Jaro na západním jezeře, Sü Jüan-ťie, str. 168, část sedmá - Básníci z dob pozdějších, zvláště autoři písní cch. Poesie zlidovělá a lidová.)

Parafráze jsou vynikající; jak už jsem tu několikrát zmínil, velmi mě oslovují. Líbí se mi, jak Mathesius zachoval české básnické prostředky a zároveň do básní dostal atmosféru a témata, ducha poezie čínské.

Úžasné je provedení knihy a ilustrace Oty Janečka, které atmosféru dokreslují a podtrhují:

Vadou na kráse je období nejmodernější. Agitace, revoluce, prapory, strana. Žádný výrazný rozdíl oproti angažované poezii padesátých let u nás. Jsou tu básně složené topičem v Druhé elektrárně provincie Che-pej, oslavující stranu, která je jako slunce tavící led a jinovatku, báseň „Na rozloučenou s Mao Ce-tungem letícím do Čchung-čchingu k jednání s kuomintangem“, velebící vůdce jehož veliké srdce objímá lid svůj, ba dokonce i báseň samotného Mao Ce-tunga.

Knize básně posledního období neprospívají, ale beru je jako nutnou úlitbu režimu. Vše ostatní - básně, ilustrace, doslov, dokonce i kvalitní vazba v plátně - je skvělé.

Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1957

Bohumil Mathesius: Zpěvy staré a nové Číny

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv