Chrétien de Troyes: Lancelot neboli Rytíř s károu (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Lancelot neboli Rytíř s károu Tento román, ačkoliv podle Jiřího Pelána je v Chrétienově tvorbě jistým odbočením, je o poznání komplikovanější, a to i v neveršovaném anglickém přepisu.

Před Percevalem však napsal Chrétien ještě Lancelota, román, který představoval odbočení od dosavadní tematiky a jí tlumočených ideových důrazů. Znamenal totiž návrat k „tristanovské“ látce a pojednávalo se v něm o lásce mimomanželské a cizoložné. Navíc byla tato látka traktována převážně v kurtoazních intencích. (Jiří Pelán, Kapitoly z francouzské, italské a české literatury, str. 46)

Odbočení jednak v ideologickém základu – de Troyes totiž mířil k vyšším ideálům, smíření rytířství a kurtoazní lásky (v manželství), už mu nešlo o pouhý trubadúrský obdiv (a o cizoložství také ne) –, jednak v samotné látce. Tu mu patrně zadala Marie Champagneská (Francouzská), hraběnka a patronka mnoha básníků a literátů. Do Artušovských legend se tak poprvé dostává Lancelot a stává se jednou z nejvýznamnějších postav, prvním rytířem.

Děj začíná na Artušově dvoře, kam dorazí neznámý rytíř, oznámí, že drží v zajetí mnoho Artušových poddaných, ale že je propustí, pokud s ním odjede královna a některý dostatečně odvážný a zručný rytíř je dostihne a vybojuje ji zpět. Senešal Kay se o úkol přihlásí a Artuš se nechá zmanipulovat a přemluvit (Kay vyhrožuje, že od dvora odejde, i královnou se nechává prosit). Rytíř Gauvain vyráží hned za nimi, ale už je pozdě – nalézá jen Kayova koně. A rytíře Lancelota, který také chce královnu zachránit.

V tu chvíli se objeví zlovolný trpaslík, který Lancelotovi přislíbí, že mu řekne kde královnu hledat jedině tehdy, když vstoupí na káru a nechá se na ní odvézt. To ovšem pro rytíře znamenalo největší potupu, na káře byl rytíř vezen ve chvíli, kdy něco strašného provedl a ztratil právo jet na koni. Tím jeho dobrodružství v jiném světě začíná. Prochází zkouškami, je sváděn dívkami, bojuje s rytíři, řeší kurtoazní dilemata (má vyhovět dívce, která žádá hlavu soupeře, nebo rytířské cti, která velí slitovat se, když soupeř prosí o milost?), a nakonec se po mostě meče

The bridge across the cold stream consisted of a polished, gleaming sword; but the sword was stout and stiff, and was as long as two lances. At each end there was a tree-trunk in which the sword was firmly fixed. No one need fear to fall because of its breaking or bending, for its excellence was such that it could support a great weight.

poraněný, pořezaný na rukou, kolenou i nohou, dostane do království Gorrského. Je celkem zřetelné, že jde o keltské zásvětí a celá cesta je plná motivů z legend. Do královstí vede ještě jedna cesta, most pod vodou, který zvolí Gauvain (a téměř se tam utopí).

Mimochodem trpaslíci jsou u de Troyes častý symbol zla – byl v Erecovi; tady je dokonce dvakrát, jednou s károu a podruhé jako posel zrádné zprávy.

V království Lancelot objeví královnu, proradného rytíře Meleaganta i jeho moudrého, laskavého a dvorného otce Bademaga. Ten působí jako zásvětní protějšek Artuše. Po dalších peripetiích, zahrnující naplnění lásky, krvavé skvrny na lůžku, pokusy o sebevraždu, zradu a uvěznění Lancelota i jeho propuštění, děj vrcholí závěrečným soubojem, smrtí Meleaganta a vysvobozením královny i poddaných.

Dílo Chrétiena de Troyes je významným příspěvkem k artušovským legendám, de facto je kořenem jejich popularity v dalších stoletích, a tak stojí za to se na něj podívat.

Odkazy:

Chrétien de Troyes: Lancelot neboli Rytíř s károu

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv