Melancholie je sbírka básní dynastie sungské (960-1279 po Kristu). Název je vskutku výstižný, ze všech čiší melancholická nálada a smutek z příchodu podzimu, deště, mlhy, nenaplněné lásky, osamělého života atd. Určitě by stálo za to zjistit, čím se doba dynastie Sung vyznačovala, a zda melancholie má odraz v dobových událostech, byla pouze módou a nebo se vine jako stříbrná nit celou starou čínskou poezií.
Překlad Vladimíra Holana byl pořízen z francouzské verze, což je u poezie na pováženou. Myslím, že básně má smysl překládat jen z originálu, jinak výsledek s původním dílem souvisí jen málo. A navíc - čínština. Báseň dotváří i grafická podoba znaků, nápěv přednesu a rytmus, slova mohou být slovesa i podstatná jména, čas budoucí i minulý, hodně záleží na čtenáři. Podle Holana (viz. doslov) tak zbývá jen idea poetická. Chce se mi říct bohužel; báseň by měla kromě obsahu mít i určitou formu, malebnost slov a rytmus. Přece i tím působí v původním jazyce a měla by i v překladu. Jistě to nelze přesně, jde o dojem, ale v tomto směru jsem optimista, věřím, že to možné je.
Takže pro mě byla sbírka ne sice zklamání, ale určitě neuspokojivá. Náladu, pocit a ideu překladatel dokázal vyvolat, forma mi chyběla. Mnohem bližší mi zůstávají Mathesiovy Zpěvy staré Číny. Jen pár básní trochu vybočilo a zaujalo mě, např. "Na počátku léta" (S'ma Kuang 1019-1086):
Ve čtvrtém měsíci je všechno pokojné a jasné
Deště zprůsvitněly atmosféru
Čím dál tím čistšími se staly
přede mnou jižní hory
Neboť chmýří vrb už nezavíří
větrem ve vzdušném reji...
Jen velké slunečnice otáčejí
své květy ve slunci
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.