Sofoklés: Král Oidipús

Báje o Oidipovi je variace na starý příběh o králi, který se bojí dítěte a tak nařídí se ho zbavit. Perseus, Mojžíš, Plaváček, Sněhurka, příběhů o pohozeném dítěti je řada. Tenhle ovšem vyčnívá krutostí a zvrhlostí – synovi je dáno zabít svého vlastního otce, vzít si svou vlastní matku, zplodit s ní děti a když se to všichni dozvědí, matka se oběsí a Oidipús se oslepí, aby nic z toho už nikdy neviděl. (viz Wikipedii)

Sofokles ve své divadelní hře zpracoval závěr. Oidipús je již dávno novým králem v Thébách, které sužuje mor. Podle věštby bude trvat tak dlouho, dokud bude žít vrah krále Laia, a tak se se Oidipús pustí do pátrání. Přesný děj divadelní hry je popsaný na Wikipedii, z pohledu čtenáře/sledujícího je na tom zajímavé to postupné vyšetřování a odkrývání, je to trochu detektivka. Ostatně Oidipús proslul svou bystrostí, vždyť to byl on, kdo dokázal odpovědět Sfinze na její hádanku a město Théby od ní osvobodit. Teď ovšem všechny nitky vedou k němu samému…

TEIRESIÁS:
Chci jít; však řeknu dřív, proč přišel jsem.
Tvé tváře nedbám: ty mne nezničíš.
Nuž poslyš: Onen člověk, kterého
tak dlouho hledáš, Láiovu smrt
zde hlásaje a hroze, ten je zde!
Host cizí, zdá se, čas však ukáže,
že thébský rodák je, a štěstí to
ho nepotěší. Z vidomého slepcem
se stane, z bohatého žebrákem,
v zemi cizí o holi se bude brát.
A ukáže se, že je spolu otcem
i bratrem dětí svých, že matky své
je manželem i synem, otcovým
že vrahem je i vloži nástupcem –

OIDIPÚS odchází.

Jdi, dumej o tom! Chytíš-li mne ve lži,
pak říkej si, že věštit neumím!
Vzdálí se.

Vlastně vůbec nechápu, proč to všechno. Ale to je u řeckých bájí a pověstí celkem normální… Věštba bohů, ale proč? Co jim udělal? Jediné poselství je, že svému osudu se nedá uniknout. Neunikl mu Láios, přestože své dítě odvrhl a nechal zabít, neunikl mu ani Oidipús, přestože od svých „rodičů“ odešel. Protivit se vůli bohů je marné a vede ke zkáze.

Překlad Ferdinanda Stiebitze je dost archaický; na databázi knih jsem v jednom komentáři četl ukázku z překladu Jaroslava Pokorného a to vypadalo o dost lépe. A teď jsem na webu MLP našel ke stažení i jeho verzi, já si to snad přečtu ještě jednou!

Ukázka z písně chóru v Pokorného překladu:

A ať ses vzpíral sebevíce:
čas šel a čas tě stih,
čas, vševidoucí soudce, mstí se,
čas trestá dávný hřích —
Ó žel,
Láiovo bědné dítě!
Ó žel té chvíle, kdy tě
zrak prvně uviděl!
Teď lítost darmo bere
mé duši mír a klid,
déšť hořkých nářků budu
bez konce světem lít —
Vždyť — mám-li pravdu říci —
tys spasil zem a stát
a jenom tobě díky
zas mohu klidně spát! —

P. S. Slyšeli jste někdo někdy vyslovit jméno krále jinak než [oidipús]? Mně podle (novo)řecké výslovnosti vychází jako [ídipús] , ale ještě jsem nepotkal nikoho, kdo by to tak řekl. ChatGPT zase tvrdí, že starořecky by to bylo něco jako [edipús] nebo [ejdipús]. Což jsem také neslyšel.

Odkazy:

• Král Oidipus ve Wikipedii
• Král Oidipus v ČBDB
• Král Oidipus v Databázi knih

SOFOKLES. Král Oidipús. Praha: Městská knihovna v Praze, 2023. ISBN 978-80-274-3125-0.