Epiktetos: Moudrost stoika Epikteta (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Epiktetos: Moudrost stoika Epikteta Epiktetos žil asi v letech 50-130 našeho letopočtu. Původně sloužil jako otrok; když u něj jeho pán rozpoznal nadání pro filozofii, nechal ho studovat. Po propuštění z otroctví vyučoval Epiktetos v Římě, kde byl oblíbený a uznávaný. Josef Hrůša o něm v úvodu píše: „Jeho učení je učení staroattické stoy namířené na cíl praktický. Jádrem je výklad o dobru a zlu. Epiktet učí, že dobro a zlo jsou věci zcela závislé na naší vůli. Vrchol dobra je rozumný způsob praktického života. Člověk žije ve společnosti, proto se všechno myšlení i konání musí řidít zřetelem společenským. Lidé jsou špatní, protože nevědí, co je dobré. Snášejme tedy chyby bližních a nehněvejme se na ně. I špatní jsou nutnou součástí světa řádně řízeného božskou prozřetelností. Šťasten jest, kdo dobře plní úkol od Boha určený, v tomto konání dobra nemůže mu překážet nikdo.“ (Str.8)

Kniha je výběr z Epiktetových Rozprav; témata jsou převážně etická a praktická, např.:

Nezlob se na chybující
Jak se chovat k tyranům?
Sporné výroky
Podstata chyby
Nemocným
Do všeho s rozvahou
Ze všech věcí můžeš mít užitek
Nedostatku se nebojte

To, že dobro a zlo závisí na naší vůli, že my rozhodujeme, jestli nám nějaká věc ublíží nebo ne, že v naší moci je pohled na ni, je asi univerzálně platný postřeh. Bohužel ne vždy realizovatelný, ale cvičit se v něm můžeme.

„Člověče, jakpak zlo? Mám-li o tom správné mínění, jak by mi to ještě mohlo škodit? Možná, že mi to dokonce ještě prospěje. Mám-li správné mínění o chudobě, o nemoci, o neochotě zastávat úřady, což mi to nestačí? Neprospěje mi to? Proč bych hledal dobro a zlo ještě ve vnějšnostech?“ (Str. 99)

Stejně tak, že skutečný filozof se pozná podle toho, jak žije, nikoliv co říká nebo nedejbože vyučuje.

Poslední citát o poutající a zotročující moci tužeb: „Zeptáš-li se však: Kdy dojdeme do Athén?, je po tobě veta. Neboť tato touha nesplněná učiní tě nutně nešťastným, splní-li se, ješitným, pyšným na to, na co být nemáš. Naopak, bude-li ti zabráněno, staneš se nešťastným, ježto se octneš tam,kde jsi být nechtěl. Odřekni se tedy toho všeho.“ (Str. 126)

Ano, učení stoické má hodně do sebe, řekl bych že má potenciál i pro současnost, bohužel zrovna na těchto rozpravách je jeich antický původ vidět. Styl, výstavba promluv, jejich určení pro přednes, nikoliv pro čtení, i argumentace by zkrátka snesly modernizaci.

Více o Epiktetovi na Wikipedii.

Epiktetos: Moudrost stoika Epikteta

Informace

Kontakt

Google search

Kategorie

Archiv